Turistické cíle v okolí obce Pustá Kamenice

Před r.1360 na náměstí postavena gotická radnice, kamenná budova s věží. V letech 1739–1744 postavena nová barokní radnice, do které byla zakomponovaná i věž. R.1994 byly v radnici instalovány galerijní expozice Městského muzea a galerie.

První záznam o radnici pochází z r. 1597. Původní renesanční budova byla klasicistně přestavěna v r. 1804, kdy také vznikl boční trakt. Dnes je stavba kulturní památkou.

Muzeum ve Skutči bylo založeno r. 1910. V r. 1954 získalo nynější budovu, v níž pobýval a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a má tu pamětní síň. Od r. 2009 nová expozice zaměřená na zdejší obuvnictví a těžbu kamene. Od r. 2022 nese současný název, dříve Městské muzeum.

Pamětní síň Václava Jana Tomáška (1774-1850) v jeho rodném skutečském domku připomíná nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele a pedagoga předsmetanovského období. V současnosti domek slouží zároveň jako evangelická modlitebna.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Klasicistní školu nechal v r. 1801 vystavět hrabě Antonín Belcredi. Svému účelu sloužila až do r. 1986. V letech 1992-1994 proběhla rekonstrukce a v r. 1998 byla v budově otevřena Síň rodáků.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.