Turistické cíle v okolí obce Pustá Kamenice

Pamětní síň Václava Jana Tomáška (1774-1850) v jeho rodném skutečském domku připomíná nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele a pedagoga předsmetanovského období. V současnosti domek slouží zároveň jako evangelická modlitebna.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Klasicistní školu nechal v r. 1801 vystavět hrabě Antonín Belcredi. Svému účelu sloužila až do r. 1986. V letech 1992-1994 proběhla rekonstrukce a v r. 1998 byla v budově otevřena Síň rodáků.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

O vzniku sochy ze světlého pískovce není žádný záznam. Na čelní straně podstavce je Panna Marie s Ježíškem, dále sv. Václav, ztvárněný v plné rytířské zbroji. Nad podstavcem stojí archanděl Michael, oděn v brnění, z kterého vyčnívá dlouhá nařasená suknice. Nechybějí mohutná andělská křídla.

Socha Krista na starém hřbitově za kostelem je neprávem opomíjena. Stojí za nově zřízenou křížovou cestou na konci hřbitova u hřbitovní ohradní zdi.