Turistické cíle v okolí obce Osík

Evangelický novorenesanční kostel v Pusté Rybné byl postaven v letech 1890-1894 po ustavení samostatného evangelického sboru. Po jeho zrušení uplynutím roku 1994 objekt užívá kazatelská stanice při evangelickém sboru v Telecí.

Fara postavena v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Fara je součástí památkově chráněného areálu kostela Očišťování Panny Marie. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.

Poutní kaple, postavena r. 1866. R. 1967 opatřena zvonkem. Zasvěcena Panně Marii. Postavena na popud zemědělce B. Duška, který vážně onemocněl a uzdravil se poté, co se u blízkého pramene opakovaně modlil. Jeho synovi, učiteli a místnímu dobrodinci, se říkávalo Horák, odtud Horákova kaple.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Renesanční síňové trojlodí s trojbokým závěrem a strmou sedlovou střechou vystavěl před r. 1580 Ambrož Vlach. Kolem kostela hřbitov s renesanční zvonicí z konce 16. stol. a barokní kostnicí z l. 1770–74. Pohřben je zde skladatel Bohuslav Martinů.

Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Pískovcový kříž nedaleko Pražského mostu. Na krajích oblouku římsy jsou umístěny sochy. Na levé straně se nachází sv. Jan, na druhé straně Panna Marie. Kříž na podstavci stojí mezi oběma postavami. Na tomto podstavci je křížek, srdce a kotva. Symbolizují tři božské ctnosti, víru, lásku a naději.

Klasicistní pískovcové sousoší Kalvárie pořízené r. 1801. Významné regionální dílo. Součást kompozice soch před kostelem sv. Jakuba Většího. V přední straně kartuše s reliéfem srdce Páně. Na soklu stojí postavy P. Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1995.