Turistické cíle v okolí obce Jarošov

Brána byla postavena ve 13. stol. a bývala součástí městského opevnění. Věž vysoká 31 m. Vyhořela v letech 1461, 1700, 1774 a 1816. Oprava horních pater provedena v l. 1882 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem.

Před r.1360 na náměstí postavena gotická radnice, kamenná budova s věží. V letech 1739–1744 postavena nová barokní radnice, do které byla zakomponovaná i věž. R.1994 byly v radnici instalovány galerijní expozice Městského muzea a galerie.

Historická budova bývalé piaristické školy a gymnázia z roku 1719. V současnosti slouží potřebám Regionálního muzea.

Muzeum ve Skutči bylo založeno r. 1910. V r. 1954 získalo nynější budovu, v níž pobýval a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a má tu pamětní síň. Od r. 2009 nová expozice zaměřená na zdejší obuvnictví a těžbu kamene. Od r. 2022 nese současný název, dříve Městské muzeum.

Rodný byt hudebního skladatele Bedřicha Smetany se nachází v bývalém zámeckém pivovaru na prvním nádvoří zámku. Smetana se zde narodil 2. března 1824. Interiéry bytu byly nově zařízeny a instalovány v roce 1996. Spravuje a zpřístupňuje je Regionální muzeum v Litomyšli.

Pamětní síň Václava Jana Tomáška (1774-1850) v jeho rodném skutečském domku připomíná nejvýznamnějšího českého hudebního skladatele a pedagoga předsmetanovského období. V současnosti domek slouží zároveň jako evangelická modlitebna.

Domy v jednotném rondokubistickém slohu vznikly v letech 1923–24. Jejich autory jsou architekti Oldřich Liska a Václav Flégl. Původní červenou a okrovou barevnost fasád si nejlépe zachoval dům čp. 386 na nábřeží Svobody.

Patrné zbytky valů po menším tvrzišti pravděpodobně ze 14. století nedaleko zámku, opuštěného v 17. století. Na místě tvrziště je postavený pohledný domek s mansardovou střechou. Domek je na až 1,5 metru vysokém „kopečku“, který je patrnou dizpozicí.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793–98.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.