Turistické cíle v okolí obce Bratronice

Vodní park ve stylu japonské zahrady vzniklý po rozsáhlé rekonstrukci rybníků na Týneckém potoce znečištěných odpady z dolů, které již nejsou v provozu. Čabárna je věhlasná především svojí třicetiletou tradicí chovu kaprů Koi, leknínů a dalších vodomilných rostlin.

Vrapická tvrz je zaniklým sídelním útvarem, z jehož fortifikace se zachoval pouze příkop. Byla založena asi ve 14. století, zřejmě Mikulášem Benešovským z Vrapic. Stále znatelné tvrziště je zarostlé vegetací a do nedávna sloužilo jako skládka..

Národní přírodní rezervace Vůznice z r. 1984 se nachází na styku tří středočeských okresů a zahrnuje hluboké údolí středního toku stejnojmenného potoka a jeho přítoků o rozloze 231,22 ha. Přístup možný pouze po značené odbočce ke zřícenině hradu Jenčov, zbytek rezervace nepřístupný.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Ke spatření jsou zde mimo jiné tři druhy lemurů, čtyři druhy želv, kočkodan severní, surikaty či rys karakal, který se zde úspěšně rozmnožuje, a mnozí další dravci a kopytníci.

Drobná hrázděná čtvercová zvonička s věžičkou a šindelovou střechou, postavená r. 1749. Zajímavě vyřešené osvětlení – vynecháním výplně v některých polích hrázdění.

Dolejší Dobré a Hořejší dobré sloučeny r. 1935 pod jméno Velká Dobrá. Zvonice, vyhlídková věž, postavena v 70. letech 20. stol. Slouží také jako rozhledna. Na vrchol vedou schody. Stojí ve venkovním prostoru prodejny pro zahrádkáře. Rozhled pouze po prostorách prodejny.