Turistické cíle v okolí obce Mladějov na Moravě

Kamenná socha Ecce Homo pochází z roku 1712. Umístěna v parčíku nedaleko sousoší Sv. Trojice. Socha prošla opravami a po rekonstrukci umístěna na současné místo. Po opravě je bez původní polychromie. Na podstavci je umístěn nápis.

Socha u nádraží v České Třebové připomíná Jana Pernera. Provokativní sochu vytvořil sochař Jaromír Gargulák. Představuje rachitickou postavu zkostnatělého muže, která drží okřídlené kolo. Nejedná se o podobiznu slavného inženýra, ale o soudobé umění. Socha působí mírně řečeno dráždivě.

Obec se připomíná roku 1365. Socha Panny Marie s Jezulátkem postavena roku 1877. Na podstavci reliéf svatého Floriána. Na korunní římse stály sošky andílků. Na zeměkouli, na níž Madona spočívá, zvěčnil autor svůj monogram

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u mostu přes říčku Třebovku. Socha v mírné podživotní velikosti stojí na trojdílném podstavci z pískovcových kvádrů. Svatý Jan Nepomucký je v doprovodu menších postav. Ty však mají uražené hlavy. Doklad vandalismu.

Socha pochází z první třetiny 19. stol. Klasicistní, autorsky neurčená svatojánská socha na trojdílném podstavci s netypicky tvarovanými volutovými křídly. Světec v klasickém postoji, v kanovnickém rouchu, v mírném kontrapostu. Na ruce krucifix. Socha r. 1994 prohlášena kulturní památkou.

Socha sv. Jana Nepomuckého kamenná klasicistní svatojánská socha v tradičním pojetí. Na kamenném podstavci mariánský reliéf. Při opravě r. 2007 k soše doplněni andělé dříve zcizení. R. 2015 další oprava sochy. V seznamu chráněných památek od 3.5.1958.

Sklené vzdáleno 7 km jihovýchodně od Svitav. Socha v centru obce u kostela. Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1750. Na soklu reliéf svržení světce.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1845. Stojí na dvojitém podstavci. Světec v klasickém postavení drží kříž s ukřižovaným Kristem. Sv. Jan Nepomucký oděn v kněžské roucho, s biretem na hlavě.

Socha pochází z r. 1708. Vysoký hranol zdobený na východní straně akantovou kartuší. Nad kartuší okřídlená hlava andílka. Římsa nad kartuší s letopočtem 1708, socha světce v tradiční podobě. Pravá ruka nese krucifix. Od r. 1964 ve státním seznamu kulturních památek.

Autorsky neurčená světecká socha z r. 1826. Dokumentuje kvalitu dobové regionální kamenosochařské produkce v regionu. Postava je v tradičním schématu, s biretem a křížem v rukou. Nad hlavou má svatozář s pěti hvězdami. Rekonstrukcí prošla r. 2018. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1996.

Vrcholně barokní světecká socha sv. Jana Sarkandra. Pochází z r. 1725. Na soklu stojí světec v rozevlátém kněžském rouchu a s biretem na hlavě. V pravici svírá knihu. Levá ruka je zdvižena. Od r. 1964 socha zapsána do seznamu kulturních památek. R. 2004 restaurována.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.