Turistické cíle v okolí obce Staré Město

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Hrad z poloviny 14. století. Připomíná se v r.1351 jako středisko panství,k němuž náleželo 7 okolních vsí. Za husitských válek zřejmě pobořen,neboť se r.1497 uvádí jako pustý.

Tvrz postavili před r. 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Poč. 16. stol. byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po r. 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po r. 1945 zestátněna a postupně chátrala.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Původní tvrz byla ve 2. pol. 14. století přestavěna na hrad. Ve 2.pol.15.stol. proběhla pozdněgotická přestavba. Renesanční přestavby proběhly v 16. století. V 1.pol.18.stol. přibylo severní zámecké křídlo. Od roku 1991 je zámek sídlem MÚ Zabřeh.

Čtyřpatrová sýpka z 18. století sloužila dříve samostatné obci Krumpach. Mohutná obdélníková čtyřpodlažní stavba s původní střešní konstrukcí, momentálně bez využití. Od roku 2005 v majetku města Zábřeh, od roku 2010 na seznamu chráněných kulturních památek, již několik let je na prodej.

Zaniklé místo židovského hřbitova, pietně upraveno

Zděná zvonice z 2. pol. 19. stol. Drobná technická stavba. Čtyřboká stavba s otevřeným zvonicovým patrem. Dvoupodlažní věžovitá stavba. Střecha kryta břidlicí. Zdivo je lomový kámen. Zvonice dnes neplní svoji funkci, chybí zvon. Zvonice v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zvonička pochází z konce 18. stol. Dobové protipožární opatření po vydání patentu Marií Terezií. Uprostřed návsi dřevěná návesní stavba s bedněným pláštěm. Jehlanovitá čtyřboká stříška krytá šindelem. Zvonice je ukázkou drobné kultovní obecní stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.