Turistické cíle v okolí obce Velká Dobrá

Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Kovová telekomunikační věž a rozhledna z roku 2001 o celkové výšce 36 m byla postavena společností Telefonica O2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm s 98 schody.

Tvrz je poprvé připomínána k roku 1379, zbytky zdí byly kolem roku 1732 použity na stavbu chlévů a dnes je pohlcena zástavbou.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Fragmenty tvrze. Již r. 1219 se zmiňuje Přibyslav z Malíkovic a r. 1349 Ctibor z Malíkovic. R. 1418 se v majetku Buška z Malíkovic prvně uvádí tvrz. V 16 stol. ji koupil a renesančně přestavěl Gothard F. Žďárský. R. 1599 připojena Valdštejny k panství Smečno a sloužila již jen hospodářským účelům.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Ukázka kamenické práce místního původu. Pochází z roku 1674. Toskánský sloup vysoký asi 4 m. Sloup tesaný z pískovce, zakončen toskánskou hlavicí, dole patkou. Na podstavci stojí drobná plastika P. Marie s Ježíškem na levé ruce. Sloup památkově chráněn od r. 1967.

Čtyřhranný, devět metrů vysoký sloup s mariánským reliéfem z roku 1734. V rozích podstavce stojí sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta.

Trojpolový železobetonový silniční most, postavený v letech 1924–25 podle projektu Josefa Harta přes Berounku. Spojuje obec Zbečno se stejnojmennou železniční stanicí a obcemi na levém břehu řeky. Důkladnou rekonstrukcí prošel roku 1994.

Záhadný vztyčený kámen v polích označovaný jako menhir je různými odborníky považován za pravěký, středověký nebo i novověký smírčí či náhrobní kámen, jiní jej považují stále za památku z doby keltské, která byla v křesťanské době druhotně využita.