Turistické cíle v okolí obce Velká Dobrá

V Zákolanech r. 2020 odhalen pomník železničního neštěstí z 25. ledna 1964. Tragédii nepřežilo 14 lidí. Autor Martin Frind. Pomník ze žulového bloku z Příbramska. Na něm jména zemřelých, křestní jméno a příjmení. Symbolicky je roztíná kovová trhlina. Symbol něčeho, co se už nikdy nemůže spojit.

Pomník postaven roku 1934 na památku stého výročí písně Kde domov můj. Vybudovali tuchoměřičtí sokolové. V současnosti se již na pomník zapomíná. Zarůstá plevelem a náletovými dřevinami.

Jedná se o patrovou volně stojící budovu na obdélném půdoryse s pětibokým průčelím členěným šesti pilastry s kompozitivními hlavicemi. Budova bývalé poštovní stanice stojí na jižní straně návsi. Vlevo od budovy oblouková brána se dvěma symetricky umístěnými brankami po stranách. Památkově chráněno od 31. 12. 1965.

Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.

Přírodní památku Hostivické rybníky, vyhlášenou r. 1996, tvoří trojice rybníků: Litovický, Kalý a Břevský s lesnatým okolím a břehy porostlými rákosinami. Představují významnou lokalitu pro hnízdění nebo tahovou zastávku vodního ptactva. Prochází kolem nich naučná stezka.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Minerální pramen, který dal podle pověsti vzniknout městu Slaný. V 19. století byly v těchto místech založeny lázně, uzavřeny byly v roce 1938. Na jejich místě dnes stojí požární zbrojnice.