Turistické cíle v okolí obce Velká Dobrá

Románsko-gotický kostel sv. Lukáše ve Svárově je zmiňován již r. 1249 a přes barokní úpravy jsou v něm dochovány románské i gotické prvky původní stavby. Památný je i okolní hřbitov gotického založení, jehož kruhová zeď je také chráněnou památkou.

Původně gotický kostel sv. Martina byl postaven r.1352. Po mnohá staletí se nezměnil. Utrpěl za třicetileté války. R.1677 a následně pak 1745 barokně přestavěn. Gotickou podobu si zachoval presbytář. Počátkem 21. st. provedena rekonstrukce kostela.

Drobný jednolodní obdélný kostel vystavěn z prostředků obce a darů obyvatel v r. 1774. V interiéru rokokový oltář a pozdně barokní kazatelna.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Gotický kostel z první poloviny 14. stol. Kostelní hřbitov sloužil do r. 1927. U kostela dřevěná zvonice z roku 1717. Kompletní opravou prošel kostel r. 1903-4, od té doby byl však kostel několikrát vykraden a interiér zničen.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Na návrší Budeč na sídlišti z doby bronzové se nachází slovanské přemyslovské hradiště z 9. - 10. stol. se zachovalou rotundou sv. Petra a Pavla, upravenou ve 12. a 17. stol.

Kostel sv. Prokopa doložen jako gotická stavba r. 1396, barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z r. 1914, kdy byla podle plánů Ed. Sochora prodloužena loď a přistavěna západní věž. Vybavení vesměs novobarokní z 19.-20. stol., památný zvon z r. 1518. Poslední opravy z let 1990-1991.

Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.