Turistické cíle v okolí obce Levínská Olešnice

Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.

Kostel byl postaven na přel. 17. a 18. stol. v Obavě na Podkarp. Rusi. Do Čech převezen r. 1930 O. Kretschmerem, který umístil v kostele svou sbírku sakrálního umění. Po r. 1945 byl kostel zestátněn, sbírka se částečně zachovala v místním muzeu. Po r. 1989 kostel vrácen rodině a byl znovu vysvěcen.

Renesanční zámek z počátku 17. stol., vystavěný Zikmundem Smiřickým a jeho syny. V roce 1620 poškozen výbuchem střelného prachu. Později raně barokně přestavěn na vévodské sídlo Albrechta z Valdštejna. Dnes je sídlem Regionálního muzea a galerie.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Originální rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku v Lomnici nad Popelkou v letech 2004-2007. Přímo na skokanské věži byl přistavěn volně přístupný vyhlídkový ochoz o obvodu 45 metrů. Rozhledna je 29,5 m vysoká a vede na ni 112 schodů.

Mlýn, který si pronajal od vrchnosti r. 1685 Mikuláš Fiedler. Řemeslo se dědilo v rodině nepřetržitě po dobu tři sta let, až do obd. 1941–45, kdy mlýn nuceně stál. Poté přišlo znárodňování. Po r. 1989 byl vrácen v restituci synovi posledního mlynáře ing. B. Novotnému, který mlýn postupně opravuje.

Pozdně renesanční budova fojtství (rychty) z druhé poloviny 16. století stojí pravděpodobně na starších základech. Roku 1775 barokně přestavěna. Z hospodářských budov se dochovala průjezdní brána s plným obloukem, ostatní křídla čtvercového areálu zbourána před r. 1990. Dnes slouží k rekreaci.

Původně renesanční tvrz, postavena po roce 1590 Hanibalem z Valdštejna a Kateřinou Berkovou z Dubé. Upravena na jednoduchý zámek, v 19. stol. pohlcený sousedním pivovarem. Zachovaly se hodnotné renesanční klenby a psaníčková sgrafita na průčelí.

Ren. tvrz z poč. 17. stol., která je v SZ křídle barokního zámku postaveného v r. 1700 hrabětem Ferdinandem Ignácem Desfours. Jakub Veith upravil zámek klasicistně, ve 20. stol. postupně přistavěno 2. a 3. patro, a tím setřen ráz šlechtického sídla.

Terénní pozůstatky vodní tvrze čtvercového tvaru s částečně dochovaným venkovním valem v západní části vsi, severozápadně od č.p.4. První zmínka o Škodějovu je z roku 1388, kdy zde umírá Přibek. V roce 1406 je zmiňován Petr Šachovec ze Škodějova. Jan z Mikovic připojuje Škodějov k panství Sytový.

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.