Turistické cíle v okolí obce Horní Štěpanice

Mlýn, který si pronajal od vrchnosti r. 1685 Mikuláš Fiedler. Řemeslo se dědilo v rodině nepřetržitě po dobu tři sta let, až do obd. 1941–45, kdy mlýn nuceně stál. Poté přišlo znárodňování. Po r. 1989 byl vrácen v restituci synovi posledního mlynáře ing. B. Novotnému, který mlýn postupně opravuje.

Původně renesanční tvrz, postavena po roce 1590 Hanibalem z Valdštejna a Kateřinou Berkovou z Dubé. Upravena na jednoduchý zámek, v 19. stol. pohlcený sousedním pivovarem. Zachovaly se hodnotné renesanční klenby a psaníčková sgrafita na průčelí.

Pozdně renesanční budova fojtství (rychty) z druhé poloviny 16. století stojí pravděpodobně na starších základech. Roku 1775 barokně přestavěna. Z hospodářských budov se dochovala průjezdní brána s plným obloukem, ostatní křídla čtvercového areálu zbourána před r. 1990. Dnes slouží k rekreaci.

Ren. tvrz z poč. 17. stol., která je v SZ křídle barokního zámku postaveného v r. 1700 hrabětem Ferdinandem Ignácem Desfours. Jakub Veith upravil zámek klasicistně, ve 20. stol. postupně přistavěno 2. a 3. patro, a tím setřen ráz šlechtického sídla.

Terénní pozůstatky vodní tvrze čtvercového tvaru s částečně dochovaným venkovním valem v západní části vsi, severozápadně od č.p.4. První zmínka o Škodějovu je z roku 1388, kdy zde umírá Přibek. V roce 1406 je zmiňován Petr Šachovec ze Škodějova. Jan z Mikovic připojuje Škodějov k panství Sytový.

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

Nejvyšší hora České republiky Sněžka – 1603,30 m n. m. je součástí hraničního hřebenu pohoří Krkonoš. Na vrcholu je několik budov, významná turistická lokalita.

V r. 1710 vystavěl hr. Alois Harrach budovu pro zestárlé služebníky. V původní podobě až do r. 1878. Portál s nápisem a harrachovským znakem. R.1987 špitál zbourán a ponechán jen portál a kaple sv. Aloise. Nová stavba se neliší od původní historické.

Jilemnická radnice se poprvé připomíná 1646. Po požáru 1789 získala dnešní klasicisitní podobu s věží, dominující hlavnímu náměstí. Roku 1851 byla rozšířena o zadní křídlo. Hodiny na věži mají unikátní odbíjení (denně 1020 úderů v různých tóninách).

Rozhledna nesoucí jméno arcivévody Štěpána byla na vrcholu Hvězdy postavena ve dvou etapách: spodní část spolu se stavbou císařské Podkrkonošské silnice koncem 40. let 19. stol., horní část roku 1892.

Koncem 16.st. Jan Stráník, nebo jeho syn, postavil tvrz. Po r.1688 Karel Choryňský barokně přestavěl. Karel Berger z Bergentalu v r.1883 přestavěl v pseudorenesančním stylu a rozšířil. V 90.let.20.st.zámek přebudován na hotel.

Terénní náznaky jsou pozůstatkem jednodílného hradu s širokým čelním příkopem. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stal majetkem Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství.