Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.
Skupina vyhlídkových konstrukcí na vrchu Stráž u Rokytnice nad Jizerou zbudována v letech 2020-2021 podle plánů libereckého ateliéru Mjölk. Parametrům rozhledny odpovídá nejvyšší vyhlídka Horník na západním okraji hřebenu. Výhledy na hřebeny Krkonoš.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Lomnice nad Popelkou
Zámek byl postaven Valdštejny v 16. stol. na místě starší tvrze. Mezi lety 1730–37 byl hrabaty z Morzinů barokně přestavěn. Dnes je zde informační středisko, měst. knihovna a kanceláře tech. služeb. První patro je užíváno ke kulturním akcím.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Loukov
Tvrziště leží na rozeklaném pahorku. Dle arch. nálezů byla lokalita osídlena od 14. do 16. století. V rozmezí let 1368–1437 byl Loukov v majetku pánů z Lemberka, poté Jana z Milkovic. Později bylo připojeno k semilskému panství Hrádeckých z Hrádku. První zmínka o tvrzi je až z r. 1654.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Příchovice
Pravděpodobně nejvýše položený maják na světě prezentovaný jako vize Járy Cimrmana. Rozhledna leží 785 m nad mořem a vyhlídková plošina v 803 m n. m. Dřevostavba z borového dřeva s dubovým schodištěm. V základech věže je muzeum Járy Cimrmana.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Bítouchov
Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Jilemnice
Výrazná secesní budova jilemnické spořitelny vznikla v jihovýchodním koutě zdejšího náměstí v letech 1910–11 podle projektu Jana Vejrycha, rodáka z nedaleké Horní Branné. Peněžnictví sloužila do 90. let 20. století, od té doby téměř bez využití.
Skromné pozůstatky středověkého strážního hrádku. Objekt není zmiňován v písemných pramenech, na základě archeol. výzkumu doložena existence kolem r. 1300. Čelní šíjový příkop na jižní straně přechází s náznakem venkovního valu na podélný útvar na způsob parkánu tvořící východní boční stranu místa.
Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.
Novogotickou kapli s hrobkou nechala postavit v l. 1887-1890 hraběnka Luisa Černínová, roz. Morzinová (projekt arch. Stephan Tragl). R. 1892 byl do hrobky uložen její muž, hrabě Heřman Černín a r. 1907 hraběnka Luisa. Po druhé sv. válce začala kaple sloužit jako modlitebna Církve čs. husitské.
Jižní nevýrazné tvrziště (výškové rozdíly jsou asi jenom metr), které bylo chráněné přilehlými rybníky, leží západně od stavení čp. 126. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Mříčná
Severní tvrziště v Mříčné leží SV od koupaliště. Tvoří ho až dva metry vysoký vejčitý pahorek na severní straně oddělen mokřinatým příkopem, na jihu údolíčkem potoka. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.
Mříčná – jižní tvrziště
