Turistické cíle v okolí obce Roprachtice

Kamenná rozhledna na vrcholu Tanvaldského Špičáku vznikla v roce 1909. V roce 1910 byla obestavěna turistickou chatou.

Tři štítové domy patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších, pozůstatek původní městské zástavby. Lze je zařadil mezi nejstarší datované lidové stavby v Čechách. Dnes je zde umístěno informační středisko Správy KRNAP a Krkonošské muzeum.

Bohatě zdobený sloup postavili v tehdejším Šumburku roku 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz (Hlaváč) nákladem zdejšího "zázračného doktora" Johanna Kittela. Dnes je nejzachovalejším objektem Kittelovska.

Hrad založený Čeňkem z Vartenberka na konci 14. století. Dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad roku 1467. Po třicetileté válce již zříceninou.

Soukromá rozhledna z cihel a kamene s dřevěnou vyhlídkou postavena v letech 2008–2009 soukromým majitelem panem Hubařem. Rozhledna je 18 m vysoká a na dřevěný ochoz vede 70 schodů. Nabízí se široký výhled na Krkonoše, Český ráj i Jizerské hory.

Větrný mlýn horského typu z lomového kamene byl vybudován nejspíše r. 1830, ale v provozu byl jen krátce. Činnost ukončil ještě v 1. polovině 19. stol. a později byl upraven na byty. Nízká stavba je nyní užívána k soukromým rekreačním účelům.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.

Vodní elektrárna postavená roku 1913 pro firmu Tanvaldské přádelny bavlny podle projektu Bruno Bauera firmou Pittel a Brausewetter v místní části Popelnice na pomezí Šumburku n. D. (dnes část Tanvaldu) a Velkých Hamrů. Dodnes bez velkých změn v provozu.

Vodní nádrž Labská byla vybudována na Labi na jižním okraji Špindlerova Mlýna u jeho části Labská v letech 1910-1916, především jako ochrana proti povodním. Zachytává převážnou část sněhových vod. Od r. 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna se čtyřmi turbínami. Strmé břehy jsou volně přístupné.

Vodopády Bílé Desné se nacházejí asi jen 300 metrů nad poslední budovou města Desná, avšak již na katastru Mariánské Hory. Vynikají v celostátním měřítku vysokým průtokem vody.

Soustava vodopádů na říčce Černé Desné v Jizerských horách v úseku pod vodní nádrží Souš v nadmořské výšce 585-685 metrů. Kaskádovitý tok je doprovázen souběžnou, červeně značenou turistickou cestou.