Turistické cíle v okolí obce Roprachtice

Severní tvrziště v Mříčné leží SV od koupaliště. Tvoří ho až dva metry vysoký vejčitý pahorek na severní straně oddělen mokřinatým příkopem, na jihu údolíčkem potoka. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.

Vyhlídka Myší skála je jedna z nejznámějších vyhlídek na Kamenického stezce v Pojizeří. Zpřístupněna byla Klubem českých turistů 26. září 1926. Místo bývá také nazýváno Mniší skálou, Myškovou skálou a nebo jednoduše Míšek podle staré místní legendy.

Zděná rozhledna vybudována z bývalé trafostanice nad osadou Janeček na úpatí kopce Medenec. Z výšky téměř 9 m poskytuje krásný výhled na oblast od Ještědu přes Jizerské hory po pásmo Krkonoš a Podkrkonoší. Rozhledna je soukromým majetkem a je volně přístupná od července 2023 po vnějším schodišti.

Zámek vystavěn v barokním stylu v l. 1664-1666. Jako stavební materiál byly použity ruiny rozbořeného hradu Návarov. Roku 1775 poškozen při selské rebelii a r.1827 vyhořel. Rekonstrukce proběhla roku 1895, r. 1925 a koncem 20.stol.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Rozhledna kombinovaná s telekomunikační věží byla při penzionu Jezerka postavena v letech 2005-6, otevřena v září 2006. Rozhlednu tvoří ocelový tubus ovinutý schodištěm na základně z betonových prefabrikátů.

Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.

Bývalá panská hájovna byla postavena nejspíše v 18. století, kdy bylo zdejší panství v majetku rodu Harrachů. Dnes je hájovna v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům. Ve sklepích bývalé hájovny vyvěrá silný pramen pitné vody, kvůli kterému prý byla ves Žďár v 1. pol. 13. stol. založena.

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Označený pramen Cidliny má neobvyklou podobu výtoku z meliorační trubky ve vsi Košov v západním svahu hory Tábor v Českém ráji. Přístup k němu není turisticky značen.

Turistický pramen Labe je symbolicky upravené místo na Labské louce v Krkonoších. Tvoří ho kamenná skruž, kterou protéká voda, dlážděné okolí s lavičkami a kamenná zídka, na kterém jsou umístěny erby všech 28 měst, kterými Labe protéká.