Turistické cíle v okolí obce Košťálov

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Prachovské skály jsou turisticky velmi oblíbené přírodní pískovcové skalní útvary, členité a různého tvaru. Vyhlídky s pohledy na skalní útesy a okolí. Značené turistické cesty.

40 metrů hluboká soutěska Jizery, v r. 1990 vyhlášena Přírodní památka Galerie. Původně byla v nejužším místě široká jen něco přes metr. V r. 1870 ji nechal odstřelem skal rozšířit majitel semilské přádelny Schmidt. V r. 1909 byla soutěska zpřístupněna visutou lávkou, součást tzv. Riegrovy stezky.

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.

Dominantu náměstí v Rovensku tvoří novorenesanční budova radnice a občanské záložny, postavená roku 1904 na místě starší stavby, zničené požárem. Dodnes fungující středisko správního i kulturního života městečka.

Kostel byl postaven na přel. 17. a 18. stol. v Obavě na Podkarp. Rusi. Do Čech převezen r. 1930 O. Kretschmerem, který umístil v kostele svou sbírku sakrálního umění. Po r. 1945 byl kostel zestátněn, sbírka se částečně zachovala v místním muzeu. Po r. 1989 kostel vrácen rodině a byl znovu vysvěcen.

Renesanční zámek z počátku 17. stol., vystavěný Zikmundem Smiřickým a jeho syny. V roce 1620 poškozen výbuchem střelného prachu. Později raně barokně přestavěn na vévodské sídlo Albrechta z Valdštejna. Dnes je sídlem Regionálního muzea a galerie.

Novorenesanční vila s folklorními prvky, post. r. 1901 pro majitele hruboskalského pivovaru K. Řezníčka podle projektu J. Vejrycha. Dnes sídlo obecního úřadu. Dochován exteriér, zahrada se solitery a bránou, interiéry s dřevořezbami a ornam. malbami.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.