Turistické cíle v okolí obce Košťálov

Skromné pozůstatky středověkého strážního hrádku. Objekt není zmiňován v písemných pramenech, na základě archeol. výzkumu doložena existence kolem r. 1300. Čelní šíjový příkop na jižní straně přechází s náznakem venkovního valu na podélný útvar na způsob parkánu tvořící východní boční stranu místa.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.

Novogotickou kapli s hrobkou nechala postavit v l. 1887-1890 hraběnka Luisa Černínová, roz. Morzinová (projekt arch. Stephan Tragl). R. 1892 byl do hrobky uložen její muž, hrabě Heřman Černín a r. 1907 hraběnka Luisa. Po druhé sv. válce začala kaple sloužit jako modlitebna Církve čs. husitské.

Jižní nevýrazné tvrziště (výškové rozdíly jsou asi jenom metr), které bylo chráněné přilehlými rybníky, leží západně od stavení čp. 126. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.

Severní tvrziště v Mříčné leží SV od koupaliště. Tvoří ho až dva metry vysoký vejčitý pahorek na severní straně oddělen mokřinatým příkopem, na jihu údolíčkem potoka. První zmínka o vladycích z Mříčné je z r. 1356. Kolem r. 1476 je ves připojena k panství Jilemnice a tvrze nedlouho poté zanikají.

Vyhlídka Myší skála je jedna z nejznámějších vyhlídek na Kamenického stezce v Pojizeří. Zpřístupněna byla Klubem českých turistů 26. září 1926. Místo bývá také nazýváno Mniší skálou, Myškovou skálou a nebo jednoduše Míšek podle staré místní legendy.

Zděná rozhledna vybudována z bývalé trafostanice nad osadou Janeček na úpatí kopce Medenec. Z výšky téměř 9 m poskytuje krásný výhled na oblast od Ještědu přes Jizerské hory po pásmo Krkonoš a Podkrkonoší. Rozhledna je soukromým majetkem a je volně přístupná od července 2023 po vnějším schodišti.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Zámek vystavěn v barokním stylu v l. 1664-1666. Jako stavební materiál byly použity ruiny rozbořeného hradu Návarov. Roku 1775 poškozen při selské rebelii a r.1827 vyhořel. Rekonstrukce proběhla roku 1895, r. 1925 a koncem 20.stol.

Hrad vznikl zřejmě již koncem 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1455 jako majetek vdovy Machny z Nové vsi. Hrad asi koncem 15. století vyhořel. R. 1538 se uvádí již jako pustý. Dochovány terénní zbytky, valy, příkopy, záseky a drážky ve skále.

Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.