Turistické cíle v okolí obce Libochovičky

Nejde o klasickou rozhlednu, ale soubor tří dřevěných vyhlídkových plošin umožňujících výhled do výběhu koní Převalského, části chovu pražské zoologické zahrady. Objekty jsou volně přístupné od jara 2021. Nejvyšší je na severní straně oplocení.

Buližníkový skalní masiv v údolí Divoké Šárky na okraji Prahy v meandru Šáreckého potoka. Na konci ostrohu je skalní pyramida Koruna Šárky. Jméno Dívčí skok je z pověsti o Dívčí válce. Právě zde proradná Šárka ukončila svůj život. Ostroh je volně přístupný neznačenou pěšinou.

Jedno z nejznámějších a přírodovědecky nejcennějších chráněných území Prahy. Je to skalnatá a hluboká soutěska Šáreckého potoka, která vznikla postupnou vodní erozí. Jedná se o nejstarší horniny, předprvohorního stáří, na území Prahy, jejichž stáří se odhaduje na 800 mil. let.

Zaniklá tvrz v Dobrovízi měla jen krátkou historii. Prvně je doložena r. 1400 při prodeji vsi a zanikla někdy v průběhu husitských válek, protože po jejich skončení již není zmiňována. Nedochovaly se po ní žádné stopy a není známo, kde přesně stála.

Branický dvůr získali dominikáni od císaře r. 1625, po zničení Švédy r. 1648 obnoven r. 1761 na čtyřkřídlý objekt s nárožní dvoupatrovou zvonicí. Ve spodní části věže reliéf ukřižovaného Krista. Od 2. světové války do r. 2014 dvůr chátral, nový nájemce má areál upravit na pivovar a restauraci.

Zaniklá tvrz Drasty je doložena pouze po dobu jednoho století, poslední zmínka je z r. 1482. Není známo, kde přesně stála ani jak vypadala. Osada Drasty asi o 20 staveních je nyní místní částí města Klecany.

Dřevěná zvonička tvořena hraněným trámem na betonovém soklu. Kryta kuželovou stříškou. Originál zvonu z roku 1842 uložen na obecním úřadě. Na místě jeho kopie. Zvonička zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Renesanční palác na místě starších objektů spojených pány ze Šternberka, za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat, raně barokní úpravy Carla Luraga z r. 1666, upraven klasicistně a novodobě.

Dům s věží je přízemní zděný omítnutý dům. K domu přiléhá patrová hranolová věž s cimbuřím. Romantická stavba z druhé pol. 19. stol. Stavba se výrazně uplatňuje urbanisticky. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987. V soukromém vlastnictví, nepřístupné.

Vrcholně barokní dům z r. 1710 podle projektu K. Dientzenhofera. Pozdně klasicistní přístavba z r. 1864 ve dvoře. Na nároží je socha sv. Josefa s Ježíškem od F. Geigera z let 1709–14. Ve 2. patře se dochovaly barokní malované trámové stropy.