Turistické cíle v okolí obce Libochovičky

Vrcholně barokní palác na místě románského, gotického a renesančního domu, např. ve vlastnictví Jáchyma O. Šlika. Barokní přestavbu na poč. 18. stol. započal hrabě Breda podle projektu G. B. Alliprandiho a dokončil hrabě Mansfeld podle projektu F. I. Préea. V r. 1848 neorokokově upraveny fasády.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Daliborka je válcová pevnostní věž postavená v r. 1496 za vlády Vladislava Jagellonského Benediktem Rejtem jako součást severního opevnění Pražského hradu. Sloužila jako vězení. Před požárem r. 1781 byla o dvě patra vyšší, po opravě zpřístupněna veřejnosti.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Administrativní budova z let 1926–1929 podle projektu Jaroslava Rösslera pro Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze. Upravena v l. 1943–1944 podle projektu Ladislava Frühbauera. Na fasádě jsou sochy Julia Mařatky a reliéfy Karla Pokorného. Dnes úřad MČ Praha 7. Budova památkově chráněná od r. 1958.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Kubistický dům vybudovaný v letech 1912–13 Matějem Blechou podle projektu architekta Emila Králíčka. V budově se zachovala řada kubistických detailů. Dům byl mnohokrát upravován, poslední úprava v r. 1993 přinesla novokubistické prvky P. Keila.

Renesanční dům ze 16. století na místě dvou gotických domů ze 14. století. Dům postupně vlastnili Šlikové, Lobkowiczové, Martinicové, Kolowratové, Dietrichsteinové. Na začátku 19. století byl palác rozdělen na několik bytů.

Nejde o klasickou rozhlednu, ale soubor tří dřevěných vyhlídkových plošin umožňujících výhled do výběhu koní Převalského, části chovu pražské zoologické zahrady. Objekty jsou volně přístupné od jara 2021. Nejvyšší je na severní straně oplocení.