Turistické cíle v okolí obce Dřetovice

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Bývalý statek situován v centru obce. Soubor budov hospodářského dvora. Předmětem ochrany je jihozápadní křídlo s přistavěným hvozdem sladovny. Vchod do dvora veden pískovcovým portálem ze 17. stol. orámovaný bosáží, sklenutý vypjatým segmentem, jeho cípy jsou neseny volutovými konsolami.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.

Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.

Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.

Empírový palác vznikl po r. 1804 přestavbou tří barokních domů dle projektu Josefa Zobela, kterou iniciovala Marie Gabriela z Rottenhanu. V pol. 19. stol. přechází do vlastnictví Chotků. Dnes je majitelem Česká obec sokolská, využívá jej Velvyslanectví Finska a Norska nebo Japonské kulturní centrum.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Značně chátrající hospod. areál známý od 14. stol. Jméno z 15. stol. od rodu Cibulkových z Veleslavína. V 18. stol. se zde skrývali evangelíci. Empírová přestavba z l. 1817-26 pro L. L. Thun-Hohensteina, park s množstvím romantických staveb.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.