Turistické cíle v okolí obce České Meziříčí

Pískovcová kašna pochází z první poloviny 19. století. Kašna je obdélného tvaru s konkávně vyseknutými rohy, uprostřed s kamenným sloupkem s mísovitou hlavicí, zdobenou rostlinným dekorem. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Konvent založený s přispěním Ludwiga von Colloredo-Wallsee roku 1674 byl zřejmě první stavbou nového opočenského náměstí. Postaven 1676–77 podle projektu řádového architekta P. Bruna, opraven po požáru 1733. Křížová chodba a mariánská kaple z roku 1761.

Fragment tvrziště, tradičně označovaného také Na hradě, asi 1 km severně od České Skalice, na okraji příkrého skalnatého srázu nad levým břehem Úpy. Zachovala se jen zadní hrana tvrziště ve formě valu se zlomkem zdi na severním konci.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

Stavba barokního kostela dokončena roku 1725. Kostelní věž postavena již roku 1715. Kostel až do roku 1891 obklopoval hřbitov. Deska ve zdi bývalého hřbitova připomíná hrob rakouských a pruských vojáků padlých ve válce roku 1866.

Novorománský kostelík Navštívení Panny Marie z r. 1901 stojí v centru obce Dolany a je v jejím vlastnictví. Pro své drobné rozměry často označován za kapli. Církevně v působnosti farnosti Jaroměř bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel Nejsvětější Trojice v Litíči stojí na hřbitově na návrší nad obcí. Nahradil původní renesanční stavbu z r. 1586. Původní kostel zbořen r. 1860 a v letech 1860–1861 postaven kostel současný v novorománském slohu. Nyní v majetku obce, církevně využíván jen příležitostně.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.