Turistické cíle v okolí obce Očelice

Skanzen byl založen r. 2002. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Jsou zde původní stavby lidové architektury, přenesené z jiných lokalit i kopie pův. staveb. Součástí expozice jsou ukázky dobových řemesel, nástrojů atp.

Jediný pozůstatek tohoto dvorce je vytesaný erb Vlkanovských z Vlkanova. Dvorec pocházel pravděpodobně už ze 14. stol., kdy byl součást zaniklé vsi Lazce. Jako dvorec v Přepychách se však uvádí až v r. 1573, kdy jej vlastní Kytlic z Ehrenbergu.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

Renesanční radnice s věží byla postavena v 2. pol. 16. stol. Do 20. stol. byla sídlem městské samosprávy, do r. 1765 vč. hrdelního soudu, později zde byl městský archiv. Poničena požáry v l. 1806 a 1866. R. 1991 rekonstrukce. Dnes slouží jako obřadní síň a jako výstavní prostory, věž je vyhlídková.

Rodný domek F. L. Heka je jedním ze symbolů Dobrušky. Dům dokládá původní ráz dobrušské architektury 18. stol. Expozice v domku byla veřejně otevřena v květnu 1972. Přístupné jsou tři místnosti – obytná, kupecký krám a třetí místnost je koncipována jako expozice F. L. Heka.

Terénní náznaky tvrze severozápadně od obce Sendraž. Tvrz vyhořela v r. 1564 a nebyla obnovena. Poloze místní říkají „Na zámečku“. Tvrziště je zčásti zarostlé mladým smrkovým lesem.

Unikátní rozhledna na návrší Šibeník nad městysem Nový Hrádek vznikla úpravou tubusu zrušené větrné elektrárny o výšce 47 m. Vyhlídková plošina ve výši 32 m byla zpřístupněna veřejnosti v prosinci 2020.

Viléma Ostrovský ze Skalky původní tvrz přestavěl na renesanční zámek. Za Mladotů ze Solopysk zámek přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18.stol. v rokokovém stylu. Později bylo v zámku muzeum Jiráskova Temna.

Mariánský sloup s balustrádou na dvou stupních na půdorysu kvadrilobu, piliřky s rozvilinou v rámcích, kuželky novější. Na vrcholu socha Panny Marie. Soklová část kvádrová s erby a nápisy. Vrcholně barokní sochařské dílo z roku 1707. Dominantní prvek ve východní části náměstí. Památkově chráněný.

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Pomník Bedřicha Smetany u zámku v Novém Městě nad Metují připomíná od r. 1954 jeho zdejší pobyty u strýce Václava Smetany a vznik jeho proslulé Louisiny polky, který inspirovala jeho sestřenice Aloisie, zvaná Louisa.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.