Turistické cíle v okolí obce Ledce

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Jesuitská kolej byla založena 1636. Hlavní stavební aktivita začala po skončení třicetileté války, stavba s přestávkami v l. 1654–1731. Roku 1773 kolej zrušena, od 1775 do počátku 90. let 20. století kasárna. Dnes podnikatelské centrum a universita.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Trojobloukový kamenný most z 18. století přes Zlatý potok spojuje dvě opočenská historická přadměstí: starší Podkostelí na pravém břehu a mladší Švamberk (původně Schweinberg) na levém. Pravé předmostí zdobí malá socha sv. Jana Nepomuckého, současná s mostem.

Kaple Panny Marie Lurdské v Dřízenském údolí u Přepych vznikla r. 1889 spolu s křížovou cestou jako poutní místo na paměť 40. výročí vlády císaře Františka Josefa I., a to z popudu faráře Aloise Mádra. Místo v zalesněném údolí je krásně udržováno.

Pozdně gotická kaple z r. 1580, postavená Magdalenou z Donína, manželkou Fridricha z Oppersdorfu. Do nynější podoby přestavěna r. 1832.

Konvent založený s přispěním Ludwiga von Colloredo-Wallsee roku 1674 byl zřejmě první stavbou nového opočenského náměstí. Postaven 1676–77 podle projektu řádového architekta P. Bruna, opraven po požáru 1733. Křížová chodba a mariánská kaple z roku 1761.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Počátky kostela spadají do 2. poloviny 16. století, vysvěcen r. 1581. Na jeho místě na počátku 17. století vybudován raně barokní kostelík. Stávající podoba je výsledkem stavebních úprav provedených r. 1914 (arch. Václav Roštlapil). Památkově chráněn.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.