Turistické cíle v okolí obce Klášter nad Dědinou

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Pomník Bedřicha Smetany u zámku v Novém Městě nad Metují připomíná od r. 1954 jeho zdejší pobyty u strýce Václava Smetany a vznik jeho proslulé Louisiny polky, který inspirovala jeho sestřenice Aloisie, zvaná Louisa.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Benjamin z Vlknova postavil po r.1558 sídlo označované jako tvrz, zámek, nebo zámeček. R.1699 je získali pražští karmelitáni a zámeček přeměnili v hospodu. R.1952 převzalo objekt JZD, hospoda zrušena.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice stojí na náměstí v Třebechovicích od roku 1749. Roku 1832 bylo opraveno, další oprava byla provedena r. 2005. Nejsvětější Trojice společné označení Boha v křesťanském dogmatu o třech osobách (Otci, Synu a Duchu svatém) které sdílejí jediné božství.

Druhé z protějškových sousoší na dnešním Trčkově náměstí bylo postaveno roku 1731. Je věnováno ochránci proti ohni. Autorem je Braunův starší žák Jiří František Pacák, který je pojal v duchu dynamického baroka. V souvislosti s rekonstrukcí náměstí bylo v nedávných letech důkladně opraveno.

Jedno z protějškových sousoší na Trčkově náměstí. Autorství připisováno buď J. F. Pacákovi, nebo Ignáci Rohrbacherovi. Pozoruhodné personifikací Pomluvy, pojatou jako karikatura krále Václava IV., z jehož příkazu byl světec umučen. Postaveno roku 1729 u příležitosti Nepomukova svatořečení.

Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.

Dvůr s tvrzí připomínaný poprvé r. 1577, kdy statek držel Hanuš Haugvic z Biskupic. Později za Oty z Oppersdorfu r. 1626 došlo k přestavbě týnišťského dvora a snad i tvrze. Tvrz se do dnes nejspíše nedochovala, zachovány jen zbytky budov dvora.

Postaven za Františka Filipa Šternberka r. 1745 při jižním okraji obory, nejprve snad dřevěný, později přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou. Jeho syn, též František Filip ze Šternberka r. 1795, zámeček přestavěl na myslivnu (Jägerhaus).

Tvrz postavená v polovině 16. století Mikulášem z Ledské, nebo jeho synem Janem. První zmínka o ní je až z roku 1593. Po roce 1694, jako majetek Šternberků, přestává být šlechtickým sídlem a je přestavena na sýpku. Šternberkům patří do roku 1924.

Budova, která vznikla radikální přestavbou barokního zámku, založeného v r. 1663 Janem Jakubem Röhrichem. V r. 1820 zámek prodán J. Kratochvílovi, který jej přestavěl. V 19.–20. století probíhají další přestavby, kterými ztratila budova vzhled zámku.