Turistické cíle v okolí obce Orlické Záhoří

Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.

Mariánský sloup vybudoval v letech 1770–71 Josef Vilém hrabě z Nostic-Rieneck. Na sloupu Panna Marie Imaculata, na soklu sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, reliéf sv. Floriána a erb rodu Nostitz-Rieneck.

Chata postavena v l.1924-25 podle projektu architekta Fuchse. Otevřena pro veřejnost 14.9.1925. R.1935 před chatou odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka.

Hrad založil rytířský rod von Glaubitz pravděpodobně již v pol. 14. stol. Ve 30. l. 15. stol. zničen husity. V l. 1580-1590 nechal Michael von Tschirnhaus torzo hradu přestavět na renesanční zámek. V 17. stol za hrabat z Althannu barokně rozšířen. V r. 1945 opuštěn a následně vypleněn.

V r. 1570 založil Leonhardt von Veldhammer lovecký zámeček Worlitz, zřejmě na jehož místě bylo někdy v r. 1576 postaveno nové renesanční sídlo s hospodářským dvorem. Za Franze von Ruprechta upraveno barokně. Od r. 1945 areál chátral a dodnes zůstaly pouze ruiny.

Hrad založen někdy na přelomu 14. a 15. stol. pány z Častolovic. Roku 1440 se marně pokoušel o jeho dobytí Kolda ze Žampachu. Panství r. 1495 získali páni z Pernštejna, Nový hrad byl již pustý. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdí, valy a příkopy

Lávka původně postavená pro dřevorubce ke svozu dřeva z panských lesů. Záhy používaná i k pašování zboží z/do nedalekého Kladska. Dřevěnou nízkou lávku pravidelně ničí povodně.

Pěchotní srub Pod lesem dobudovaný r. 1938 je součástí dělostřelecké tvrze Skutina a není přístupný veřejnosti. Objekty opevnění mezi Sněžným a Olešnicí v Orlických horách spojuje zelená turistická značka.

Srub je součástí pevnostní linie Československého opevnění z roku 1938 mezi obcemi Polom a Sedloňov v Orlických horách uprostřed polí. Kolem srubu jsou menší bungry zvané řopíky.

Zřícenina hradu zal. před r. 1318 (toho roku ničivý nájezd Kouniců z nedalekého Rychmberka); majitelem Hroznata z rodu Kouniců. Není známo byl-li poté obnoven. Poč. 15. stol. náležel hrad k Rychnovu n. Kněž., po r. 1420 se již nepřipomíná.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.