Turistické cíle v okolí obce Bartošovice v Orlických horách

nebo vyberte

Bartošovice v Orlických horách

Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK)
Nalezeno celkem 107 záznamů, 4 / 9 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
Neratov
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Bartošovice v Orlických horách
 kostel Narození sv. Jana Křtitele
Pěčín
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj
Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Rokytnice v Orlických horách
Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.
 kostel Nejsvětější Trojice
675.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Říčky v Orlických horách
Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.
 kostel sv. Barbory
440.0 m. n.m.
Międzylesie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Polsko, opolskie
Kostel byl postaven v r. 1617 v pozdně renesančním slohu s novogotickými prvky. V r. 1643 během třicetileté války byl chrám zničen. K obnově došlo teprve v r. 1670 a od té doby slouží jako hřbitovní. V letech 1804, 1844 a kolem let 1880-1910 byl kostel upravován.
 kostel sv. Filipa a Jakuba
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Nebeská Rybná
Klasicistní kostel sv. Filipa a Jakuba postaven letech 1849–57 na místě vyhořelého původního dřevěného kostela z r. 1621. Na výzdobě se podílel malíř Umlauf a sochař F.J. Prokop.
 kostel sv. Filipa a Jakuba
370.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Lukavice
Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.
 kostel sv. Jakuba Většího
405.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Rybná nad Zdobnicí
Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).
 kostel sv. Jana Křtitele
700.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Orlické Záhoří
Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
Bělá
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Královéhradecký kraj
Jednolodní barokní kostel z l. 1734–36, vzniklý rozšířením hřbitovní kaple doložené r. 1691. Rozšířen 1771, farní od r. 1855.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
Vrchní Orlice
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Královéhradecký kraj, Bartošovice v Orlických horách
Kostel postaven v letech 1708-1712. Rozšířen a přistavěna věž r.1770. Inventář pocházel z 18.a 19.st. Poslední oprava koncem 19.st. Po r.1945 kostel opuštěn. Od 70. let 20.st. postupně vykrádán a pustošen. Poč. 21. stol. zahájeny opravy kostela.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Javornice
Pozdně barokní kostel sv. Jiří byl vystavěn mezi lety 1785–87 zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova, snad podle projektu Františka Kermera.