Turistické cíle v okolí obce Bartošovice v Orlických horách

Socha nedaleko kostela v Pěčíně z r. 1795. Nechal ji vytvořit hrabě Adam z Bubna a z Litic, dílo řezbáře Aloise Cyriaka, kameníka Kodytka z Klášterce a Matěje Ledviny ze Žamberka. Opravena r. 1862 a znovu r. 1898.

Pomník postavy románu Karla Poláčka Bylo nás pět, Rampepurdy rampušácké. Socha je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1853 doplňuje komplex drobnějších sakrálních staveb kolem kostela sv. Jana Nepomuckého v Bělé. Socha stojí při přístupové cestě ke kostelu, na rozcestí pod areálem kostela.

Kvalitní sochařské dílo z roku 1715. Součástí zdobeného sloupu s Otcem Bohem jsou sochy Panny Marie a čtyř svatých (sv. Šebestián, sv. Filoména, sv. Rozálie a sv. Roch) v rozích sousoší. Poslední opravy proběhly v letech 2016-2018.

Pieta na kamenném podstavci s reliéfem Krista na hoře Olivetské z roku 1832. Opravena 1858.

Sousoší ukřižování v kladském Niemojówě (něm. Marienthall) pochází z r. 1808. Jde o dílo místního kameníka vyznačující se neobvykle bohatou ikonografií (nejen skupina postav kolem kříže, ale i mnoho reliéfů na podstavci).

Nedaleko Rokytnice v Orl. horách v lesích zvaných Suchá, na kopci Na hradě, býval malý hrádek. Ještě v 19. stol. zde byly skromné pozůstatky, které byly zničeny zalesněním lokality. Datace je velmi neurčitá, snad do období kolonizace kraje do přelomu 13. a 14. stol.. Písemné prameny k místu nemáme.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Synagoga v Žamberku byla postavena na místě židovského obecního domu r. 1810. Židovské náboženské obci sloužila do r. 1939. Za války v ní byl sklad obilí, po válce skladiště věcí zabavených odsunutým Němcům. Roku 1947 ji získala Čs. církev husitská, která ji nechala v letech 1950–1954 přestavět.

Zřícenina gotického strážního hradu, existujícího ve 13. až 15. století. Úkolem hradu bylo střežit starou obchodní stezku, která přes Moravu, Kladsko a Polsko spojovala už od pravěku sever a jih Evropy.

Tyršova rozhledna z r. 1932 ve výšce 468 m n. m., ve tvaru husitské hlásky je kopií táborské rozhledny. Od originálu se liší sadou oken pod špicí věže a odlišně navrženým kamenným přízemím. Autorem je architekt prof. Theodor Petřík, výška je 20 m.