Turistické cíle v okolí obce Pěčín

nebo vyberte

Pěčín

Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK)
Nalezeno celkem 141 záznamů, 7 / 12 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 kostel sv. Vavřince
480.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Uhřínov
Pozdně barokní kostel nahradil ve vsi původní gotický kostel z r. 1350. Současný římskokatolický kostel byl postaven v l. 1752–1755 podle návrhu architekta Františka Kermera. Zařízení kostela je také barokní, hlavní oltář pochází z r. 1759. R. 2001 proběhla velká oprava střechy věže.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Rokytnice v Orlických horách
Farní kostel na Masarykově náměstí z l. 1679–84 na místě dřevěného kostela ze 14. stol., zničeného požárem v r. 1661. V l. 1993–99 zrekonstruován.
 Kostelec nad Orlicí
Starý zámek
zámek, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Kostelec nad Orlicí
Tvrz se připomíná r.1629. R. 1668 po požíru nechal Václav Záruba z Hustířan postavil raně barokní zámek. R. 1777 zámek znovu vyhořel. Byl obnoven a v této podobě se dochoval dodnes.
 Kostelecká Lhotka
340.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Tutleky
Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.
 Kvasiny
355.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Kvasiny
Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.
 Kyšperk
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Letohrad
Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.
 Letohrad
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Letohrad
Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.
 Litice nad Orlicí
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Litice nad Orlicí
Nevýrazný empírový lovecký zámeček, který nechává v roce 1820 postavit majitel žambereckého panství Jan Parish. V druhé polovině 19. století byl přestaven na myslivnu. Objekt patřil Parishům až do roku 1948. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je sloupový portikus zakončený tympanonem.
 Litice nad Orlicí
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Litice nad Orlicí
Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.
 Lusthaus
zámek - lovecký, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Klášterec nad Orlicí
Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.
 manufaktura
320.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Potštejn
Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.
 mariánský morový sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Letohrad
Barokní morový sloup postavil v. l. 1718-21 mistr Appeler z Litomyšle, vysvěcen r. 1726. Na 15 m sloupu socha P. Marie, na podstavci reliéfy ze života P. Marie, na rozích sochy sv. Floriána, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána a andělíčků.