Turistické cíle v okolí obce Potštejn

Kamenný smírčí kříž usazený ve stínu mohutného jasanu při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. Dle pověsti vystavěn na místě vraždy na konci 13. nebo počátkem 14. století. Na přední straně znázorněna vražedná zbraň.

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha datována r. 1816. Hranolový sokl s vysokou patkou. Kruhový medailon s Duchem Svatým v podobě holubice. Na přední stěně soklu reliéfní monogram Panny Marie. Na zeměkouli nesené okřídleným i hlavičkami andílků Madona Knířovská s korunou na hlavě. Na levé ruce drží Ježíška. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Socha nedaleko kostela v Pěčíně z r. 1795. Nechal ji vytvořit hrabě Adam z Bubna a z Litic, dílo řezbáře Aloise Cyriaka, kameníka Kodytka z Klášterce a Matěje Ledviny ze Žamberka. Opravena r. 1862 a znovu r. 1898.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha krále Přemysla Otakara II., první v Čechách i v Evropě, byla slavnostně odhalena 8. září 2012 při oslavách 750. let od založení města. Železnou sochu, částečně pozlacenou, vyrobil umělecký kovář Karel Bureš. Projekt realizovalo občanské sdružení Pomník zakladateli města.

Pomník postavy románu Karla Poláčka Bylo nás pět, Rampepurdy rampušácké. Socha je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Ukázka barokní práce z r. 1736. Původně stála u silnice do Luže, nyní v parku u kostela Nejsvětější Trojice. Vyšší hranolový sokl s profilovanou římsou, pod ní hlavy andílků. Socha světce v kontrapostu s křížem v rukou přes prsa. V r. 2015 prošla restaurováním. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Empírová pískovcová svatojánská socha v životní velikosti pořízená soukromými donátory r. 1852. Postava oděna v tradičním kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě. V náručí drží kříž s Kristem. Kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Doklad regionální sochařsko-kamenické produkce z pol. 19. stol. na Vysokomýtsku. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.