Turistické cíle v okolí obce Kvasiny

Kostel Krista Dobrého pastýře ve Zdobnici postaven v l. 1788–1789 Josefem Schubertem z Černíkovic, snad podle návrhu od Františka Kermera.

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Kostel byl postaven v l. 1910-12 z pískovce v novorománském stylu. V interiéru se zachovalo původní předválečné zařízení z počátku 20. století, včetně hlavního oltáře a dvěma bočními oltáři s obrazy Panny Marie a sv. Josefa, na pravé straně je křtitelnice z pískovce. Kostel je chráněnou památkou.

Barokní kostel sv. Bartoloměje v Bystrém postavil v letech 1716-1719 Giorgio Quadroni na náklad majitele panství z rodu Colloredo-Mannsfeld. Přestavěn byl po požáru v r. 1750, mezi lety 1969-1972 provedena velká oprava zvenčí i uvnitř, generální oprava fasády provedena r. 1998.