Turistické cíle v okolí obce Svinčany

Vila rodu Thun Hohenstein byla vystavěna v 80. letech 19. století. Poté byla pravděpodobně nesvéprávným majitelem věnována místním dětem a přebudována na školu. Dále sloužila jako národní výbor, škola, školka i kanceláře JZD.

Betonová vodárenská věž v Kladrubech nad Labem z 20. let minulého století byla v letech 2014-2015 upravena výstavbou vnějšího kovového schodiště na rozhlednu přístupnou v rámci prohlídek Národního hřebčína.

Vodní nádrž na Chrudimce byla vybudována v letech 1948-1953 z důvodů energetických a vodárenských. Betonová hráz o délce 130 m a výšce 31,5 m vytváří vodní plochu o rozloze 32 ha. Voda je 3 km dlouhým přivaděčem vedena k elektrárně Práčov níže po toku.

Hráz vodní nádrže Křižanovice II leží o 7 km níže po toku řeky od hráze přehrady Křižanovice I. Obě nádrže vznikly současně v letech 1948-1953, ta dolní jako vyrovnávací k elektrárně pod Práčovem. Obě slouží zároveň jako zásobárny pitné vody.

Vodní nádrž Seč II byla vybudována v letech 1941-1947 asi 3 km po toku Chrudimky pod hrází nádrže Seč I. Účelem je vyrovnávat výkyvy hladiny při nepravidelném vypouštění vody z elektrárny mezi oběma hrázemi.

Věž nechal na přelomu 19. a 20. století vystavět František Josef kníže z Auerspergu v tehdejší oboře jako požární hlásku. Po 2. světové válce obora zrušena a věž zchátrala. Nyní je věž s horní dřevěnou nástavbou opravena, vzhledem ke vzrostlým stromům prakticky bez výhledu.

Novorenesanční vila, postavená architektem Františkem Schmoranzem st. pro Jiřího Larische-Mönicha. Areál sloužil za 2. světové války nacistickému vojsku. Po válce v rukou podniku Tesla a Foxconn. Od r. 2015 majetek Čs. obce legionářské a upravován na muzeum.

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Původně tvrz, potom dřevěný zámek. V roce 1803 úplně vyhořel. Nový zámek byl vystaven hrabětem Karlem z Paarů.

Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.

Hřbitov založen spolu se sousedním městským 1883. V deseti řadách se nachází přes 400 náhrobků. U levé (východní) zdi uloženy náhrobky ze starého hřbitova v dnešním Židově, zrušeného roku 1939. V obřadní síni malá exposice o dějinách pardubických Židů.