Turistické cíle v okolí obce Uhy

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.

Barokní boží muka z let 1711-1712 byla obnovena péčí obce Číčovice v letech 2013-2014. Socha sv. Salvátora (Spasitele), která stávala na jejich vrcholu, se však do současnosti nedochovala. Trvají však snahy o její obnovu. Stavbička je označována také jako podstavec sochy sv. Salvátora.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Původní gotickou tvrz Birkovi přestavěli r. 1652 na dnes zchátralý renesanční zámek s kaplí a se zbytky gotického zdiva . R. 1661 jej postoupili rektorovi jezuitské koleje. Barokní úpravy jsou z let 1721-3, novorenesanční ze 70.-80. let 19. st.

Hradiště Budeč bylo osídleno již v době bronzové ale v dějinách českého státu sehrálo hlavní úlohu v 9. a 10. století kdy zde měl být vyučován kníže Václav. Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící sakrální stavbou na našem území.

Ves Budeničky, na jejímž katastrálním území stála zaniklá tvrz a leží dnešní zámek Budenice, je místní částí obce Šlapanice. Tvrz, která stála v areálu nynějšího zámku, nechal r. 1748 zbořit majitel panství Filip Kinský a později byly odstraněny i její zbytky.

Trojkřídlý barokní zámek postavil v 80. l. 17. st. Matěj Ondřej z Klaršejna. Stavbu exteriéru dokončil r. 1694. Interiér dokončili Martinicové a žili zde od poč. 18. st. K zámku patří anglický park. Od r. 1924 je zámek sociálním ústavem.

Škola postavena v letech 1891-1894 v novorenesančním slohu. Zděná budova obdélného půdorysu. Jednopatrový objekt s nízkou valbovou střechou. Bohatě architektonicky členěné průčelí. Hodnotná novorenesanční stavba. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1992.

Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.

Třípatrový podzemní objekt bývalého velitelství 71. protiletadlové raketové brigády s pův. vybavením upravuje od r. 2009 občanské sdružení Bunkr Drnov na Muzeum studené války a protivzdušné obrany. Prohlídka je umožňována jen ve stanovené dny předem zaregistrovaným zájemcům.

Autorem busty Antonína Dvořáka je sochař Václav Nejtek. Pomník odhalen r. 1941. V roce 2018 busta opravena a očištěna. Kvádr jako podstavec z červeného kararského mramoru, busta z bílého mramoru.