Turistické cíle v okolí obce Stéblová

První zmínka o vsi je z roku 1372, kdy byla součást Opatovického kláštera. Po jeho zániku patří k panství Kunětická Hora. Možný stavitel tvrze byl Jan Otec z Chrastu, který obec držel v roce 1480. Je možné, že objekt nebyl nikdy dostavěn, protože už v roce 1491 se panství stává majetkem Pernštejnů.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.

První stavba Josefa Gočára pro město Hradec Králové, postavená v letech 1909–10 na místě zbořené vodárenské věže Kropáčky. Spolupráce města a architekta vyvrcholila návrhem celé nové části města směrem k nádraží po I. světové válce.

Škroupův dům v Osicích postaven na počest slavného rodáka r. 1928 ze sbírky občanů jako památník a kulturní i společenské zařízení s divadelním sálem a tělocvičnou Sokola. Od r. 1966 chátrá, opravena pouze střecha propadlá r. 1988. Stavbu r. 2018 převzal ve snaze o záchranu Královéhradecký kraj.

Sloup Nejsvětější Trojice s Pietou pochází z konce 17. století. Zajímavě řešené barokní sousoší. Na vrcholu sloupu sedí Bůh Otec, v levé ruce drží zeměkouli a v pravé žezlo. Pod sloupem umístěno sousoší Piety. V letech 2007-2009 proběhla rekonstrukce sloupu.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v severním rohu Masarykova náměstí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Z 2. poloviny 18. století, autorsky neurčená. Pískovcová plastika světce v podživotní velikosti na vysokém profilovaném podstavci s andělíčky na volutách. Památkově chráněná.

Sochu evangelisty a apoštola sv. Marka na mohutném podstavci nechala na okraji obce postavit rodina Moravcova r. 1878 na paměť zemřelého člena rodiny. Po vandalském poškození byla obcí r. 2019 zrestaurována a přenesena na současné místo v centru.

Výrazné kruhové tvrziště na jihozápadní straně Starých Čivic, pozůstatek tvrze nejspíš ze 14.–15. století, ačkoliv první zmínka o tvrzi je až z roku 1582. Zaniklo pravděpodobně připojením k pardubickému panství v roce 1591.

Zámeček postavený v novogotickém stylu s členitým přízemím a vysokou věží je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. V současnosti je veřejnosti nepřístupný.