Turistické cíle v okolí obce Rohoznice

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Vodní plocha písníku vznikla díky zdejší těžbě písků a štěrkopísků, zahájené poč. 50. let 20. stol. Dnes je rekultivována a slouží rybářům, k plavání, bruslení či hraní hokeje. Je významným biotopem vodní fauny a flóry se vzácnějšími druhy vodního ptactva, jemuž nevadí ani sousední letiště.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.

První stavba Josefa Gočára pro město Hradec Králové, postavená v letech 1909–10 na místě zbořené vodárenské věže Kropáčky. Spolupráce města a architekta vyvrcholila návrhem celé nové části města směrem k nádraží po I. světové válce.

Po r.1497 tvrz zaniklá beze stop. Koncem 16.st. vybudována renesanční budova. Po r. 1691 přestavěna a rozšířena v barokním slohu, označovaná jako zámek. Do r.1855 sloužil potřebám místního pivovaru. V druhé pol.19.st. zámek změněn v obytnou budovu.

Semínský akvadukt je významným středověkým dílem, vybudovaným v letech 1498–1521. Převádí tok Opatovického kanálu (umělý kanál, který byl vybudován r. 1513 a jeho celková délka byla 34,7 km) přes Sopřečský potok. Akvadukt je zajímavou technickou památkou.

Škroupův dům v Osicích postaven na počest slavného rodáka r. 1928 ze sbírky občanů jako památník a kulturní i společenské zařízení s divadelním sálem a tělocvičnou Sokola. Od r. 1966 chátrá, opravena pouze střecha propadlá r. 1988. Stavbu r. 2018 převzal ve snaze o záchranu Královéhradecký kraj.

Břevnovští benediktini nechali v roce 1687 na místě tvrze postavit barokní zámek, který byl v roce 1740 dále rozšířen.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v severním rohu Masarykova náměstí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Z 2. poloviny 18. století, autorsky neurčená. Pískovcová plastika světce v podživotní velikosti na vysokém profilovaném podstavci s andělíčky na volutách. Památkově chráněná.

Barokní pískovcová socha z roku 1749 od neznámého autora. Zobrazuje světce v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení světce o zpovědním tajemství, s Palladiem země české v ruce. Na podstavci jsou plastiky tří andílků, nápis Ave Marie, Mater Santua a datum vytvoření.

Socha světce stojí na zatravněném ostrůvku Malého náměstí. Na třech osmibokých stupních podesty se zdvihá bohatě reliéfně zdobený a členěný sloupovitý podstavec, na jehož soklu je nápis s datováním: "AFS ANNO 1730". Na vrcholu podstavce je vztyčena pískovcová socha světce v klasickém ztvárnění.