Turistické cíle v okolí obce Zdechovice

Stavba gotického chrámu probíhala v l. 1280-1320 sedlckými cisterciáky. Roku 1421 klášter i s kostelem vypleněny husity. Kostel obnoven až v letech 1700-1709 ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Interiéry zpřístupněny r. 2007.

Barokní kostel zal. r. 1695 Giov. B. Spinettim di Andelo. Kruh. půdorys, půlkruhový presbytář, dvě boční kaple. Portál z r. 1696. Součást celku s dominik. klášterem. Pův. směrem k zámku zahrada - její podoba je dochovaná jen na starých obrazech a mapách.

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Komenda řádu německých rytířů byla založena r. 1242 a největšího rozkvětu dosáhla ve 13. stol. V průběhu 14. stol. ale začala upadat, r. 1421 byla zničena husitskými vojsky a r. 1510 je uváděna jako pustá. Poslední zbytky zanikly r. 1752.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Pseudogotický kostel, nahradil středověký kostel téhož zasvěcení, zmiňovaný r. 1357. Zničen požárem r. 1670, poté postaven ve stylu raného baroka. V l. 1859–64, Josefem Míčou přestavěn pseudogoticky. Ve 20. století zchátral, nedávno zahájena obnova.

Původní renesanční farní kostel Panny Marie pochází z roku 1540. V roce 1714 barokně přestavěn a rozšířen. Další opravy kostel prodělal v letech 1783 a 1875 a rovněž několikrát ve 20. století. V minulosti mnohokrát poškozen velkými povodněmi.