Turistické cíle v okolí obce Zdechovice

Tvrz pravděpodobně postavena po roce 1315 a zanikla po roce 1444, kdy byly Choťovice připojeny k Hradišťku. V roce 1910 byl areál tvrziště prokopán a byly nalezeny zlomky středověké keramiky. Dnes pahorek v nepřístupné zahradě domu čp. 15.

Novorománská správní budova někdejšího cukrovaru v kutnohorské čtvrti Karlov (původně Kohlmarkt), vzniklého po polovině 19. století v sousedství špitálního kostela sv. Kříže, zbořeného 1892. Upravena 1901–02. Cukrovar fungoval zřejmě do 30. let 20. století, jeho technologické budovy poté zanikly.

Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Dvojitá šachtová pec postavená stavitelem Patleichem pro První spolek ku vyrábění vápna ve Vápenném Podole v roce 1873, je nejstarší a jedinou dosud stojící pecí v obci.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.

Zděná modlitebna z roku 1805, která nahradila roubenou modlitebnu z roku 1784. V roce 1840 byla prodloužena loď kostela. V roce 1960 byla zbourána polokruhovitá apsida. V interiéru je pozdně rokoková kazatelna z počátku 19. století.

Evangelický kostel v Bukovce je novorenesanční stavba z let 1859-1861, která nahradila toleranční dřevěnou modlitebnu z r. 1784. Opravována byla v letech 1995-1996. K ní přináleží sousední tzv. Husův dům z 20. let 20. stol., který slouží bohoslužbám v zimním období a menším shromážděním.

Novorenesanční kostel byl postaven v l. 1882–84 jako již třetí evangelická modlitebna v řadě. Předcházela mu dřevěná modlitebna (1783) a kamenná modlitebna (1793–97). Stavbu evangelických modliteben umožnilo vydání tolerančního patentu r. 1781. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.