Turistické cíle v okolí obce Hospozín

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Cihelka je ocelodřevěná rozhledna o výšce 8 metrů vybudovaná studenty architektury ČVUT podle projektu Kristýny Rejskové nad městem Libčice nad Vltavou. Na vyhlídkový ochoz vede 22 schodů. Stavba je volně přístupná od konce června 2019.

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Dřevěná zvonička ojedinělé konstrukce. Tvoří ji čtveřice sloupů s ondřejskými kříži. Na dřevěných sloupech stanová střecha. Na ní zvonička s kuželovitou stříškou. Zvonička pochází z 19. stol. Na vrcholku vysoký křížek.