Turistické cíle v okolí obce Pardubice-Bílé Předměstí

Kostel založen r.1397. Gotická dřevěná pětiboká zvonice končí osmihranným jehlanem je celá pokrytá šindelem. Barokní dřevěný most, postavený r.1721 je tvořen na každé straně 8 oblouky, ve spodní části zdoben bedněním a při vstupu vraty.

Kostel sv. Jakuba Většího doložen jako gotický v pol. 14. stol., zásadně přestavěn barokně v letech 1707-1710 zásluhou J. A. Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. Z vybavení vyniká hlavní oltář v podobě jeskyně podle vzoru z Compostelly a kazatelna ve tvaru otevřené velrybí tlamy.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Jednolodní cihelný bezvěžový kostel na bývalém hřbitově na Zeleném předměstí, sloužil i jako špitální. Postaven r. 1510, 1563–70 přestavba (stavitel V. Všetečka). Opraven 1881 a 1938–40. Hřbitov zrušen 1904, dnes park, zachovány nejcennější náhrobky.

Barokní hřbitovní kostel byl postaven r. 1802 na místě pův. dřevěného kostela z r. 1787, zničeného r. 1798 vichřicí. Zařízení je většinou z 2. poloviny 18. stol., hlavní oltář z 19. stol., v lodi je malý obrázek Bolestné P. Marie z 1. pol. 17. stol. Od r. 2003 kostel patří mezi kulturní památky ČR.

První zmínka o kostele v Pardubičkách pochází z roku 1295. Byl snad součástí dominikánského kláštera či dvora. Vypálen husity 1421, obnoven do 1512. Novogotické rozšíření 1904–05 (B. Dvořák), generální oprava 2007–2008.

Farní kostel sv. Jiří se poprvé připomíná v r. 1360. Současný barokní kostel s farou byl postaven v r. 1796 a v r. 1807 byla obnovena farnost. V r. 1822 kostel zničil požár, po němž byl následně obnoven do současné podoby.

Kostel zasvěcený sv. Jiří, založený někdy před rokem 1349. Kostel je dvoulodní stavba s novogotickým oltářem z roku 1882. Dochovány dvě gotické nástěnné malby z poloviny 15. století.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Barokní kostel sv. Klimenta nahradil r. 1740 starou gotickou, částečně dřevěnou stavbu asi ze 13. stol. Má bohatou štukovou výzdobu klenby a hodnotné rokokové vybavení vesměs z doby stavby. Hřbitov kolem farního kostela zrušen, zachována hrobka Löwensteinů z r. 1936 s podzemní kryptou.