Turistické cíle v okolí obce Pardubice-Zelené Předměstí

Zachovalý vodní mlýn v údolí řeky Chrudimky zmiňovaný již v 16. stol. Původně 4 kola na horní vodu. Roku 1909 přestavěn do současné funkcionalistické podoby a opatřen Francisovou turbínou. Další modernizace v r. 1948. V r. 1961 provoz zastaven. Dnes slouží jako penzion a malá vodní elektrárna.

Tvrz je zmiňována poprvé r. 1325 za Heřmana z Mrdic. Zaniká již na počátku 15. století. Dodnes jsou k vidění val a příkopy obklopující obdélné tvrziště v lese zvaném Bažantnice.

Mydlářovský dům, původně gotický, v r. 1571 přestavěn na renesanční mydlářem a svíčníkem Matějem Mydlářem, který jej koupil. Dnes je v něm umístěna expozice Muzea loutkářských kultur.

Nevysoká rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích se nachází na soukromém pozemku, avšak majitelé objektu č. p. 54 umožňují volný přístup veřejnosti.

Zchátralý zámek. Postaven po r.1568 Adamem Přibíkem z Otaslavic. R.1692 přestavěn barokně, v l.1820–30 přestavěn, budova pokryta nízkou valbovou střechou. V poslední době byly na zámku zahájeny nejnutnější opravy.

Archeologické nálezy předpokládají existenci tvrze v první pol. 14. stol., z r.1492 jediná zmínka o tvrzi, která záhy zpustla. Ještě v 19. stol. patrná čtyřhranná vyvýšenina v místě tvrze, pův. asi obehnána dvojím pásem valů a příkopů.

Pozůstatky vodní tvrze v Obědovicích možná už z 12. století, ačkoliv písemně zmíněna mnohem později. První doslovná zmínka o ní je až z roku 1545, zaniká v průběhu třicetileté války a druhá místní tvrz nejpozději koncem 17. století.

Památník občanům Licoměřic a Lipovce, umučeným roku 1944 za podporu partyzánského odboje, se nachází na okraji lesa severně od Licoměřic. Autorem plastiky je sochař Oldřich Tlustoš (*1935) z Hradce Králové.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.

Městská památková rezervace vyhlášená roku 1964 chrání území středověkého hrazeného města, renesanční bastionové pevnosti se zámkem a nejbližšího okolí. Ochranná zóna, vyhlášená o 20 let později, zahrnuje širší centrum města s řadou pozoruhodných objektů 19. a 20. století.

Pohránovský rybník je pozůstatkem původní pernštejnské rybniční soustavy, který byl poprvé zmíněn k roku 1496, aby byl koncem 50. let 19. století zmenšen kvůli výstavbě železnice, v roce 1865 vysušen a k jeho obnově došlo až roku 1888.