Turistické cíle v okolí obce Rýzmburk

Novogotický kostel sv. Petra a Pavla v Zaloňově pochází z let 1898-1900 a nahradil barokní stavbu z 18. století. Je filiální v římskokatolické farnosti při děkanství Jaroměř a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Barokní kostel, postavený v letech 1724 až 1727 na jv. okraji obce. Stavebníkem kostela byl opat Broumovského kláštera Zinke, plány zhotovil Kilián Ignác Dientzenhofer. Kostel je zachován v původní podobě bez přestaveb.

Původní kaple z let 1860-1862 byla roku 1908 opravena a přestavěna do podoby kostela. Nynější stavba je filiálním římskokatolickým kostelem sv. Rodiny ve farnosti Nové Město nad Metují bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován r. 1355 jako farní, s patronátem Alberta z Ryzemburka. Kostel rozšířen a barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Interiér upraven v polovině 19. století a na počátku 20. století.

Raně gotický kostelík zaniklé vsi Dobenín ze 13. století, poprvé zmiňován v roce 1359, v okolí se odehrály střety s husity a s pruskými vojsky. Obnoven v roce 1925. V kostele je hrobka Straků z Nedabylic.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Pův. gotický kostel byl postaven zřejmě r. 1310. Vyhořel v l. 1441 a 1570, přestavěn v l. 1570 - 1578 stav. Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic. Nejvíce poničen požárem r. 1663, při opravě sníženy věže a opatřeny dřevěnou nástavbou (18. stol.). R. 1850 přistavěna záp. předsíň. Opraven r. 1939.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Barokní kostel Všech Svatých z let 1713–1717 vznikl přestavbou staršího gotického kostela. Za kostelem se rozkládá starý hronovský hřbitov. U kostela stojí pozdně renesanční zvonice z roku 1610.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Bývalá kovárna je památkově chráněná patrová roubená stavba pocházející z r. 1800. Je hodnotným dokladem venkovské stavby z přelomu 18. a 19. stol. Na pavlači se nachází dřevěná plastika sv. Mikuláše a před budovou stojí pískovcová socha Korunovace Panny Marie.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.