Turistické cíle v okolí obce Veselice

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.

První stavba Josefa Gočára pro město Hradec Králové, postavená v letech 1909–10 na místě zbořené vodárenské věže Kropáčky. Spolupráce města a architekta vyvrcholila návrhem celé nové části města směrem k nádraží po I. světové válce.

Terénní náznaky tvrze severozápadně od obce Sendraž. Tvrz vyhořela v r. 1564 a nebyla obnovena. Poloze místní říkají „Na zámečku“. Tvrziště je zčásti zarostlé mladým smrkovým lesem.

Viléma Ostrovský ze Skalky původní tvrz přestavěl na renesanční zámek. Za Mladotů ze Solopysk zámek přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18.stol. v rokokovém stylu. Později bylo v zámku muzeum Jiráskova Temna.

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí v Náchodě byl postaven na počátku 18. století, renovován v roce 1799. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Socha hronovského rodáka, spisovatele a znalce historie Aloise Jiráska (1851-1930) stojí od r. 1961 u vchodu do městského parku za jeho rodným domkem. Autorem bronzového díla v nadživotní velikosti je sochař Josef Malejovský (1914-2003).

Socha Barunky, později slavné spisovatelky Boženy Němcové, byla v tzv. Jiřinkovém parku umístěna r. 1970. Je dílem sochařky Marie Uchytilové-Kučové a připomíná Barunčinu svatbu 12. září 1837 a tehdy první Jiřinkové slavnosti, na níž tančila.

Pomník Bedřicha Smetany u zámku v Novém Městě nad Metují připomíná od r. 1954 jeho zdejší pobyty u strýce Václava Smetany a vznik jeho proslulé Louisiny polky, který inspirovala jeho sestřenice Aloisie, zvaná Louisa.

Kamenný pomník Boženy Němcové z r. 1912 stojí v parčíku ve Zlíči při odbočce silnice do Ratibořic. Představuje v křesle sedící spisovatelku s knihou v pravé ruce, která je částečně kryta přehozem s květinovým vzorem. Na nynější místo byl instalován v r. 1975.

Socha pochází z r. 1730. Pravděpodobně jde o dílo barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka (1663-1742), žáka M. B. Brauna. Dalšími jeho díly jsou např. socha sv. Floriána na Trčkově náměstí v Opočně, sochy sv. Michala a Jiřího na hřbitově v Poličce aj.