Turistické cíle v okolí obce Pěkov

Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.

Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.

Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Sanatorium založil r. 1853 Dr. Hermann Brehmer k léčbě plicních chorob. Největší slávy dosáhlo na konci 19. století. Úpadek začal po II. světové válce. Zkázu zchátralého areálu dokončil r. 2005 žhář, který jej dvakrát podpálil. Do budoucna se plánuje celková rekonstrukce areálu.

Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.

Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.

Zámek byl postaven v 16. stol. Roku 1662 jej koupil biskup Matouš Sobek z Bilenberka a až do 20. stol. sloužil k letním pobytům biskupů a kanovníků. Po roce 1950 byla budova upravena na Muzeum A. Jiráska.

Skanzen seznamující s lidovými stavbami a zvyky obyvatel sudetských pohoří zahrnující 17 historických objektů byl otevřen v r. 1984. Hlavní stavbou skanzenu je zděná historická kovárna z r. 1856. Další stavby pocházejí z 18.-19. století.

Mohutný pískovcový řecký kříž o rozměrech 102 cm x 110 cm x 36 cm, datován 1501. Na zadní straně je obrys prchajícího člověka a sekery. Byl považován za místo, kde je pohřben švédský voják a označován za ”Schwedenkreuz”.