Turistické cíle v okolí obce Červený Kostelec

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Pěchotní srub Pod lesem dobudovaný r. 1938 je součástí dělostřelecké tvrze Skutina a není přístupný veřejnosti. Objekty opevnění mezi Sněžným a Olešnicí v Orlických horách spojuje zelená turistická značka.

Vzorně rekonstruovaný veřejnosti přístupný pěchotní srub čs. pohraničního opevnění, od roku 1989 v péči Klubu vojenské historie Náchod.

Jeden z pěchotních srubů postavený jako součást místního pohraničního opevnění. Byl vybetonován v srpnu 1938, ale vzhledem k následné mobilizaci nedokončen. Od r. 1999 postupně rekonstruován, posléze dovybaven dobovou technikou a zprovozněn jako vojenské muzeum.

Pěchotní srub odolnosti II pro dva kanóny 47mm, 90mm minomet a 4 těžké kulomety. Postaven v létě 1938, nedokončen – nebyly osazeny pancéřové zvony, neprovedeny terénní úpravy, zřejmě ani nebyla osazena výzbroj. Po r. 2000 snahy o rekonstrukci.

Pěchotní srub začal být budován v srpnu r. 1938. Jeho stavbu přerušila mnichovská dohoda (září 1938) a následná německá okupace. Po válce upravován na chatu, poté opuštěn a chátral. Od r. 2001 srub opravuje skupina nadšenců s úmyslem jej dokončit a zřídit v něm muzeum obrany Trutnovska v r. 1938.

Mohutná bastionová pevnost byla vybudována v l. 1780-87 na podnět císaře Josefa II. pro střežení Náchodské branky proti invazi Prusů. Projekt vypracoval inženýr a generál Duhamel de Querlonde. Raritou je systém podzemních chodeb (45 km). K obléhání pevnosti nikdy nedošlo, Prusové ji r. 1866 obešli.

Mariánské sousoší pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna a bylo postaveno v letech 1722–1727. Renovováno v roce 1997. Originály soch jsou vystaveny v lapidáriu pevnosti Josefov.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Žulový pomník s černou nápisovou deskou je věnován čtyřem pruským důstojníkům ze 2. gardového granátnického pluku císaře Františka, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku v roce 1929.

Pískovcový pomník Jendy Hofmana, rodáka ze sousední vsi Veselice, dobrovolníka a letce, který padl ve Francii za svobodu své vlasti roku 1917 během 1. světové války. Dílo bratrů Wagnerových z let 1926-1927.