Turistické cíle v okolí obce Velké Poříčí

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Nový židovský hřbitov byl založen r. 1925. R. 1926 byla postavena funkcionalistická obřadní síň (arch. A. Kurz). Hřbitov byl zdevastován nacisty za II. světové války. Po válce sem byly převezeny náhrobky ze starého žid. hřbitova, které se zachovaly. Obřadní síň je od r. 1990 v soukromém vlastnictví.

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Pěchotní srub Pod lesem dobudovaný r. 1938 je součástí dělostřelecké tvrze Skutina a není přístupný veřejnosti. Objekty opevnění mezi Sněžným a Olešnicí v Orlických horách spojuje zelená turistická značka.

Srub je součástí pevnostní linie Československého opevnění z roku 1938 mezi obcemi Polom a Sedloňov v Orlických horách uprostřed polí. Kolem srubu jsou menší bungry zvané řopíky.

Vzorně rekonstruovaný veřejnosti přístupný pěchotní srub čs. pohraničního opevnění, od roku 1989 v péči Klubu vojenské historie Náchod.

Pilíř s reliéfem 14 svatých pomocníků vytvořil r. 1886 sochař Johann Watzek na objednávku Genovefy, vdovy po sedlákovi F. Treutlerovi. Památka postupně velmi zchátrala. V l. 2011-2012 byla obcí zadána její rekonstrukce (BcA Pavla Szabová), a dne 28.9.2012 bylo opravené památce slavnostně požehnáno.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Pomník z r. 1901, od brněnského sochaře J. E. Tomoly, na místě, kde byla 27. června 1866 svedena jezdecká bitva mezi rakouskou jízdní brigádou generála Solmse a pruskou jízdní brigádou generála Wnucka. Srážka si vyžádala 319 lidských obětí.

Pomník z černé leštěné žuly připomíná od roku 2017 působení vlasteneckého kněze a lidumila Josefa Regnera Havlovického v Hronově v letech 1831-1845.