Turistické cíle v okolí obce Velké Poříčí

Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.

Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.

Terénní náznaky tvrze severozápadně od obce Sendraž. Tvrz vyhořela v r. 1564 a nebyla obnovena. Poloze místní říkají „Na zámečku“. Tvrziště je zčásti zarostlé mladým smrkovým lesem.

Šerlišský mlýn – výletní místo se stejnojmenným hotelem, křižovatka turistických cest v zalesněném údolí říčky Bělé. S rozvojem turistiky koncem 19. stol. byl původní Postlerův vodní mlýn přestavěn r. 1902 na hostinec, vodní kolo pohánělo pilu.

Unikátní rozhledna na návrší Šibeník nad městysem Nový Hrádek vznikla úpravou tubusu zrušené větrné elektrárny o výšce 47 m. Vyhlídková plošina ve výši 32 m byla zpřístupněna veřejnosti v prosinci 2020.

Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.

Zámek byl postaven v 16. stol. Roku 1662 jej koupil biskup Matouš Sobek z Bilenberka a až do 20. stol. sloužil k letním pobytům biskupů a kanovníků. Po roce 1950 byla budova upravena na Muzeum A. Jiráska.

Skanzen seznamující s lidovými stavbami a zvyky obyvatel sudetských pohoří zahrnující 17 historických objektů byl otevřen v r. 1984. Hlavní stavbou skanzenu je zděná historická kovárna z r. 1856. Další stavby pocházejí z 18.-19. století.