Turistické cíle v okolí obce Holovousy

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.

Kostel z poloviny 13. století, přestavěn Bartolomějem z Valdštejna na počátku 17. století. Roku 1899 opraven po požáru A. Cechnerem do dnešní podoby.

Terénní pozůstatky tvrziště ve vsi Kovač. První zmínka o vsi je z r. 1318. Až v r. 1397 se po vsi píše Bohumil Šatl z Kovače, avšak první zmínka o tvrzi je až z r.1530. V r. 1586 přestává být panským sídlem a pustne. V 19. stol. v pahorku tvrze byl zřízen sklep (mléčnice).

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.

Barokní zámek byl původně tvrzí, kterou přestavěl Jan Blažej Santini pro Bertholda Viléma z Valdštejna. V r. 1724 zámek dostavěn do dnešní podoby hrabětem Schaffgottschtem. R. 1945 se stal zámek majetkem státu. Dnes je v zámku internát zem. učiliště.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Zaniklý hrad. Knížecí dvorec zmiňován již r. 1124. V letech 1241–1403 vlastněn řádem německých rytířů, kteří ho dostali darem. Stával patrně před miletínským zámkem.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.