Turistické cíle v okolí obce Bašnice

Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.

Malebná přehradní nádrž na Labi s novogotickou hrází z let 1903-1919 s malou vodní elektrárnou. Od r. 2010 národní kulturní památka.

Na místě starší tvrze byl r.1780 postaven pozdně barokní zámek. Průčelí je podélně rustikované s pravoúhlými okny. Uprostřed přízemí je portál s karyatidami dvou obrů nesoucích balkon.

Terénní zbytky tvrze ze 13. století. Ve 14. stol. patřila rytířům z Labouně, poté Valdštejnům, za husitských válek Krušinům z Lichtenburka. Tvrz zanikla požárem ve 2. pol. 15.století. Dochován okrouhlý pahorek jádra obklopený z větší části vodním příkopem.

Na výšině nad městem stála opevněná tvrz, středisko veselské větve Vartemberků až do r. 1438. Po r. 1745 tvrz přestavěna na barokní zámek. V r. 1835 vyhořel a Karlem Paarem upraven empírově. V r. 1950 začala jeho necitlivá adaptace na školu.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Hřbitov založen v r. 1883, používán do II. sv. války, poté chátral, r. 1960 byl zlikvidován (zbořena márnice, ohradní zeď a odstraněny náhrobky). Zachovány stromy po obvodu, torzo mohutného klasicistního náhrobku a fragmenty cca 30 dalších stél.

Zoo vznikla v l. 1945-46 rozšířením původního zookoutku, který byl součástí městského Vlastivědného muzea, založeného v pův. soukr. parku u zámku R. Neumanna. R. 1946 byla otevřena malá zoo, která se postupně rozrostla na dnešních 65 ha, specializuje se na africkou faunu. R. 1989 otevřeno Safari.

Renesanční zvonice postavena na ruinách brány kláštera Německého řádu špitálních bratří Jerusalémských P. Marie. Roku 1586 zvýšena na tři patra, poškozena při požáru roku 1846.

Pozdně gotická roubená zvonice pochází z konce 16. století. Má osmibokou dolní část a vysokou jehlan. střechu, krytou šindelem. Okenní otvory zvonového patra kryjí výklopné okenice. Jediná v Čechách s konstrukcí nahoru sbíhavého hranolu štenýřů (čtyř rohových nosných sloupů). Zvony z l. 1576 a 1928.

Hranolová dřevěná zvonice se štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí z roku 1942, postavena na místě staré zvonice zbořené ve 20. letech 20. století. Jsou v ní dva zvony od zvonaře Jakuba Ptáčka z let 1513 a 1535.