Turistické cíle v okolí obce Stará Paka

nebo vyberte

Stará Paka

Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC)
Nalezeno celkem 159 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Semily
Novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1908 postavený na místě původního barokního kostela z roku 1702.
 kostel sv. Petra a Pavla
Byšičky
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Lázně Bělohrad
Původně románský kostelík z r.1267. Ve 13.stol. přistaven presbytář, v r. 1720 loď a v r. 1850 věž. Na zdejším hřbitůvku jsou pochovány významné osobnosti z Bělohradu. Kolem návrší je křížová cesta.
 kostel sv. Prokopa
252.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Sobčice
Pozdně barokní kostel sv. Prokopa v Sobčicích postaven v letech 1761-1763 na místě zbořeného gotického. Věž přistavěna v letech 1775-1777, v ní kruchta s varhanami a dva zvony. Poslední oprava po požáru věže a střechy r. 1994. Od r. 2009 kostel v majetku obce.
 kostel sv. Šimona a Judy
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Chyjice
Kostel sv. Šimona a Judy vznikl zásadní barokní přestavbou gotické stavby v letech 1698-1700 Filipem Spannbruckerem ve službách Schliků. Upravován v letech 1776 a 1826. Zařízení novorenesanční, varhany z r. 1892. Od r. 2004 kostel v majetku obce a postupně restaurován.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Královéhradecký kraj, Veliš
Kostel ve vsi Veliš je pozdně barokní stavba, nyní v poněkud zanedbaném stavu. V letech 1747-52 nahradila původní gotický objekt novostavba podle projektu Anselma Luraga. U kostela je zajímavé schodiště, které se snaží zesílit perspektivní dojem postupným zmenšováním soch, které jsou na zídce podél.
 kostel sv. Vavřince
476.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Vrchlabí
Na místě původního kostela ze 14.st. vystavěn v novogotickém stylu kostel nový . Děkanský chrám sv. Vavřince dostavěn r.1889. Z původního kostela bylo převzato 5 zvonů, které byly postupně zrekvírovány. V roce 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.
 kostel sv. Vavřince
468.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jilemnice
Na místě staršího dřevěného kostela, mnohokrát obnovovaného po požárech, byla v letech 1729–36 podle projektu J. G. M. Aichbauera postavena nová dominanta celého městečka. I přes poškození několika požáry se dochovalo bohaté soudobé vnitřní vybavení.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Stará Paka
Pozdně barokní kostel sv. Vavřince ve Staré Pace byl postaven v letech 1754 – 1760 na místě staršího dřevěného kostela z dob Karla IV.
 kostel Všech svatých
302.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Lázně Bělohrad
Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel Zvěstování Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Miletín
Kostel z poloviny 13. století, přestavěn Bartolomějem z Valdštejna na počátku 17. století. Roku 1899 opraven po požáru A. Cechnerem do dnešní podoby.
 kostel Zvěstování Panny Marie
287.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Úlibice
Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.
 Koštofrank
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Semily
Tvrziště (od 16. stol. kostel), původně místo středověké tvrze, postavené nejpozději ve 14. stol. Přídomek ze Semil používán ve 14. a 15. stol. Tvrz se zmiňuje až r. 1511, kdy ji Jan Svojanovský z Boskovic přenechal Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. R. 1545 již nebyla využívána jako sídlo a zanikla.