Turistické cíle v okolí obce Stará Paka

Prklín mělo být hradiště kmene Charvátů, kde měla pobývat i matka sv. Václava Drahomíra. Zničeno mělo být po jeho smrti. V místech byl následně vystavěn strážní hrádek (zmínky roku 1492), zničen v době třicetileté války.

Kostel byl postaven na přel. 17. a 18. stol. v Obavě na Podkarp. Rusi. Do Čech převezen r. 1930 O. Kretschmerem, který umístil v kostele svou sbírku sakrálního umění. Po r. 1945 byl kostel zestátněn, sbírka se částečně zachovala v místním muzeu. Po r. 1989 kostel vrácen rodině a byl znovu vysvěcen.

Renesanční zámek z počátku 17. stol., vystavěný Zikmundem Smiřickým a jeho syny. V roce 1620 poškozen výbuchem střelného prachu. Později raně barokně přestavěn na vévodské sídlo Albrechta z Valdštejna. Dnes je sídlem Regionálního muzea a galerie.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Originální rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku v Lomnici nad Popelkou v letech 2004-2007. Přímo na skokanské věži byl přistavěn volně přístupný vyhlídkový ochoz o obvodu 45 metrů. Rozhledna je 29,5 m vysoká a vede na ni 112 schodů.

Ren. tvrz z poč. 17. stol., která je v SZ křídle barokního zámku postaveného v r. 1700 hrabětem Ferdinandem Ignácem Desfours. Jakub Veith upravil zámek klasicistně, ve 20. stol. postupně přistavěno 2. a 3. patro, a tím setřen ráz šlechtického sídla.

Terénní pozůstatky vodní tvrze čtvercového tvaru s částečně dochovaným venkovním valem v západní části vsi, severozápadně od č.p.4. První zmínka o Škodějovu je z roku 1388, kdy zde umírá Přibek. V roce 1406 je zmiňován Petr Šachovec ze Škodějova. Jan z Mikovic připojuje Škodějov k panství Sytový.

Unikátní architektonická památka na sever od Alp - barokní toskánský pískovcový sloup z roku 1689 připomínající smrt misionáře Matěje Burnatia v roce 1629. Na podstavci jsou pamětní nápisy a věnování Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna. .

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Kamenný smírčí kříž s reliéfem ukřižovaného Krista byl postaven na místě, kde byl údajně zavražděn a pochován mnich. Smírčí kříže se nejčastěji stavěly v místech, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. R. 1833 zaujal kříž K. H. Máchu při jeho cestě kolem natolik, že si ho zakreslil do zápisníku.

Tvrz v l.1630-1634 přestavěna na raně barokní zámek. Tehdy a opětovně v r.1737 upraven pro Kartuziány. Po r.1945 majetek MNV Sobčice. V devadesátých letech zámek prodán do soukromých rukou. Nový majitel zrekonstruoval a opravil celý objekt.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého byla vytvořena v roce 1701 pro Jana Palackého, sekretáře hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu. Zobrazuje světce s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s pěticí hvězd, velký krucifixem a palmovou ratolestí). Podstavec je rovněž ozdoben palmovými ratolestmi.