Turistické cíle v okolí obce Lázně Bělohrad

nebo vyberte

Lázně Bělohrad

Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC)
Nalezeno celkem 144 záznamů, 2 / 12 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Dřevěnice
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Dřevěnice
Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.
 dub letní
ostatní - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Žďár
Památný strom dub letní stojí ve Žďáru u Staré Paky, na dvoře statku č. p. 17. V knize Novopacko z r. 1934 se píše, že jeho odhadované stáří je přibližně 90 let. Dnes je starý kolem 200 let.
 fara
377.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Dolní Kalná
Areál bývalé fary u kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava, který vznikal od druhé čtvrtiny 18. století do 2. čtvrtiny 19. století. Fara i s hospodářským zázemím tvoří zachovalý areál společně se hřibovem a farním kostelem.
 Hankův rodný dům
skanzen, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Hořiněves
Roubený dům postaven asi r. 1720 a býval zájezdním hostincem. R. 1791 se zde narodil významný český buditel, spisovatel a básník Václav Hanka. Dům je příkladem roubeného lidového domu Hradecka. R. 1862 byla odhalena pamětní deska slavného rodáka. V domě je stálá expozice věnovaná V. Hankovi.
 Holovousy
306.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj
Původní tvrz asi před r.1594 přestavěna v renesanční zámek. Až do konce 19.st. jen minimálně udržován a značně zpustl. V letech 1906-1907 rekonstrukce v secesním slohu s romantickými prvky. Okrouhlé nárožní věže z renesanční předbělohorské přestavby.
 Hořice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Hořice
Zámek vznikl z vyhořelé tvrze roku 1749. Jeho majitelé se rychle střídali, a také byl několikrát přestavován. Od roku 1945 je majetkem Lesní správy.
 Hořice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Hořice
Zaniklá tvrz stávala na kopci sv. Gotharda. Byla postavena někdy v průběhu 14. stol. a zanikla pravděpodobně r. 1423, kdy zde svedl vítěznou bitvu Jan Žižka z Trocnova s vojskem českých pánů. V souvislosti se vztyčením sochy J. Žižky byla vnitřní plocha tvrziště zarovnána.
 Hořice
322.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Hořice
Tvrz byla postavena v 2. pol. 15. stol. R. 1491 byl majitelem Jan Rašín z Rýzmburka, poté časté střídání majitelů. R. 1538 majitelem Zikmund Smiřický ze Smiřic. R. 1622 v majetku Albrechta z Valdštejna, od r. 1743 pod státní správou. R. 1749 proběhl zničující požár tvrze.
 Hořiněves
251.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Hořiněves
F. F. Gallas do r.1669 přestavěl goticko-renesanční tvrz v barokní zámek. Jan Špork v l.1674-1676 jej přestavěl na dvoupatrový obdélníkový, se třemi věžemi. V r. 1775 snížen o jedno patro, odstraněna severní věž a jižní sníženy o patro
 Hostinné
Starý zámek
zámek - původní hrad, chátrající, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Hostinné
Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.
 Hrad u Bezníka
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Zaniklý jednodílný hradu či tvrz u Lázní Bělohrad, 0,5 km JV od Bezníka. Historické prameny o lokalitě mlčí, pravděpodobně se jedná o sídlo ze 13. století, související s kolonizací kraje řádem německých rytířů z miletínské komendy.
 Hrádek u Vřesníka
441.0 m. n.m.
Bělušice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Vřesník
Z tvrze, o které chybí písemné zprávy, se zachovalo okrouhlé tvrziště v lesíku na ostrohu nad potokem Dubovec asi 1 km severozápadně od vsi Vřesník. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí, k roku 1497 připomínaná jako pustá.