Turistické cíle v okolí obce Hořovice

Barokní mariánský sloup na Tyršově náměstí v Hostomicích pochází z r. 1714, obnoven byl r. 1924. Socha Panny Marie je nahrazena kopií.

Přes 13 metrů vysoká rozhledna na Městské hoře byla otevřena roku 1936 jako součást vodojemu. Uzavřena byla v 90. letech 20. století, znovuotevření se dočkala po rekonstrukci v roce 1999.

Raně gotické hradby královského města, které založil r. 1295 Václav II., v 15. a 16. století modernizované, se dochovaly dodnes ve velkých úsecích, většinou jsou volně přístupné jako součást parkové úpravy, součástí jsou i dvě zachovalé věžovité brány.

Muzeum sídlí v nejstarší berounském domě, Jenštejnském a sousedním domě čp. 88, přímo na hlavním Husově náměstí. Součástí expozice je také výstavní síň Konírna a Geopark Barrandien – expozice pod širým nebem ve dvoře domu.

Muzeum Výtopna Zdice, věnované především historickým železničním i silničním vozidlům, zřídila skupina nadšenců r. 2006 v areálu zdického nádraží. Bývalá výtopna zrušená r. 2002 leží v těsné blízkosti dálnice D5 asi 400 m od vlastního nádraží.

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Postaven v l. 1728–1737 Kounici na místě tvrze z 15. stol. (autor A. Lurago). V l. 1840–1924 Schwarzenbergové, poté V. Palivec. V r 1948 znárodněn, byla tu rukavičkářská škola, internát pro učně, domov důchodců. Dnes opět v soukromých rukou.

Ostrovecký roubený Zímův mlýn na Zbirožském potoce, zvaný „klepáč“, byl postaven v 2. polovině 18. století. Celodřevěný vodní mlýn se šindelovou střechou je unikátní technickou památkou.

Zaniklá tvrz. Snad byla založena ve 14. stol., neboť se předpokládá se že odtud mohl pocházet zemanský rod Čámských z Ostrého, poprvé připomínaný r. 1378. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, přesnější informace může přinést jen archeologický výzkum.

Původně výšinné eneolitické sídliště, pak opevněná osada v mladší době bronzové, na akropoli vybudováno jednodílné hradiště v době halštatské a laténské, znovu využito a rozšířeno ve střední až mladší době hradištní.

Památník z r. 1961 připomínající osud čtrnácti partyzánů z dubna1945 z mezinárodní partyzánské skupiny "Smrt fašizmu". Pamětní kámen s informační deskou zde obklopuje skupina dřevěných křížů, nechybí ani stožár na slavnostní vztyčení vlajky.